JUCHNOVSKÝ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU SSSR PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE

JUCHNOVSKÝ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU SSSR PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE (rus. Juchnovskij lager Narodnogo komissariata vnutrennich děl [NKVD] SSSR dlja vojennoplennych) 1.

Ve vzpomínkách některých pamětníků nazývaný: Juchnovlag.

Byl zřízen rozkazem z 19. září 1939 na západě Ruska ve Smolenské oblasti (od roku 1944 území Kalužské oblasti) severovýchodně od Kalugy v Juchnovském okresu v bývalé ozdravovně Pavliščev bor 2 a měl být připraven přijmout pět tisíc příslušníků polské armády po sovětské okupaci východních území Polska převezených v září a říjnu 1939 do internace v Sovětském svazu a 1. října 1939 dalších pět tisíc 3. V březnu 1940 přibylo do tábora 395 Poláků, kteří zbyli po hromadných popravách několika tisíc polských zajatců z tábora v Ostaškově a z táborů v Kozelsku a Starobělsku 4. V září 1941 byl zdejší tábor zrušen.

  1. Byl podřízen Správě pro válečné zajatce Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Upravlenije po vojennoplennym Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. UV NKVD SSSR). ↩

  2. Pův. letní zámeček rodiny Stěpanovových-Jarošenkových. Dnes součást národního parku Ugra (podle stejnojmenné řeky). ↩

  3. Viz Andižanský tábor Správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu vnitra SSSR č. 26 pozn. 2. ↩

  4. Hromadná poprava polských vojáků a dalších osob z Ostaškovského tábora Lidového komisariátu vnitra SSSR pro válečné zajatce byla provedena na základě rozhodnutí politického byra Ústředního výboru Všesvazové komunistické strany (bolševiků) z 5. 3. 1940. Současně byli hromadně likvidování polští internovaní umístění v táborech v Starobělsku a Kozelsku; oběti masakru byli stříleni a pohřbeni v Katyňském lese nedaleko Smolenska. ↩

    Viz rovněž Ostaškovský tábor Lidového komisariátu SSSR pro válečné zajatce, Kozelský tábor Lidového komisariátu SSSR pro válečné zajatce a Starobělský tábor Lidového komisariátu SSSR pro válečné zajatce.