JARMOLYNCI

JARMOLYNCI.

Ve vzpomínkách polských pamětníků je používáno polské pojmenování: Jarmolińce.

Pouze jménem tohoto městečka na západní Ukrajině (od roku 1990 samostatná Ukrajinská republika) nedaleko původních polsko-sovětských hranic v dnešní Chmelnické oblasti (ukr. Hmelnycka oblast) označují polští historici tábor, v němž po obsazení v září 1939 východních polských území Sovětským svazem internoval Lidový komisariát vnitra SSSR (rus. Narodnyj komissariat vnutrennich děl SSSR nebo zkr. NKVD SSSR) polské vojáky a funkcionáře polské státní správy a úřadů, zadržené na okupovaném území v okolí Husiatyně 1. Tábor tvořily dřevěné baráky a stany. Internovaní vojáci byli koncem listopadu převezeni do jiných táborů; důstojníci byli umístěni v STAROBĚLSKÉM TÁBORU LIDOVÉHO KOMISARIÁTU SSSR PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE (viz). Současně byli ve zdejším táboře také Češi a Slováci, kteří odešli z Německem okupovaného Československa a v Polsku vstoupili do formujícího se Českého a slovenského legionu, s nimž po rozdělení Polska mezi Německo a Sovětský svaz přešli na sovětské území a byli zajati Rudou armádou 2. Po jejich přesunu do sovětského vnitrozemí zůstal tábor prázdný; od února do června 1941 byl v něm umístěn VÝROBNÍ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE (rus. proizvodstvennyj lager Narodnogo komissariata vnutrennich děl [NKVD] SSSR dlja vojennoplennych) s 2000 internovanými pracujícími na stavbě letiště.

  1. Ukr. Gusjatin v dnešní v dnešní Ternopolské oblasti (ukr. Ternopilska oblast). ↩

    O internacích Poláků podrobněji viz Andižanský tábor Správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu vnitra SSSR č. 26 pozn. 2.

  2. Podle českých pamětníků byla část našich vojáků rozmístěna v nedalekém bývalém klášteře. ↩