JAJALAG
Tak nazývali pamětníci ženský tábor v horské osadě Jaja v jihozápadní Sibiři v Kemerovské oblasti v Anžero-Sudženském (dnes Jajský) okresu. Vznikl ve třicátých letech jako Výrobní nápravněpracovní kolonie č. 1 (rus. Promyšlennaja Ispravitělno-trudovaja kolonija № 1 nebo zkr. ITK № 1) SIBLAGU (viz) a byl rovněž označován jako JAJSKÝ KREČOVSKÝ ZÁVOD (rus. Jajskaja švejnaja fabrika). V kolonii byly vězněny především ženy označené kódem ČSIR (zkr. z rus. člen semji izmennika rodiny neboli čes. příslušník rodiny vlastizrádce) a šlo o největší zařízení Hlavní správy nápravněpracovních táborů Lidového komisariátu vnitra SSSR zhotovující předměty vězeňské výstroje; dílny byly vybaveny 900 šicími stroji. Během války v letech 1941-1945 téměř čtyři tisíce vězněných žen vyrobilo pro Rudou armádu: přes pět a půl milionů gymnasťorek a kalhot, více než pět tisíc dvouřadových blůz, 240 tisíc tělogrejek, přes 270 tisíc vatovaných kalhot, 800 tisíc nátělníků, 910 tisíc spodků, 700 tisíc ušanek, 100 tisíc plášťů a asi 650 tisíc lodiček. Po druhé světové válce byl tábor přeměněn na samostatné táborové středisko č. 1 KUZBASSLAGU (viz) a současně bylo v Jaje umístěno oddělení KEMEROVSKÉHO TÁBORA HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 503 (viz) 1. I v roce 2003 byla v Jaje stále Nápravní kolonie Hlavní správy výkonu trestu Ministerstva spravedlnosti Ruské federace (rus. Ispravitělnaja kolonija Glavnogo upravlenija ispolněnija nakazanija Ministěrstva justicii Rossijskoj federaciji nebo zkr. IK GUIN Minjust RF) UN-1612/37. Viz rovněž BĚKET, MAJSK a VOSKRESENKA.
-
Zajatci a internovaní pracovali na lesní pile; byli mezi nimi také četní Slováci. ↩