IVDĚLLAG

IVDĚLLAG (zkr. z rus. Ivdělskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] neboli čes. Ivdělský nápravněpracovní tábor).

Zřízen: 16. 8. 1937.

Zrušen: působil ještě 1. 1. 1960; více než dvacet let fungující tábor! 1

Byl podřízen: do 26. 2. 1941 Hlavní správě nápravněpracovních táborů Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG NKVD SSSR) a potom Správě táborů lesního průmyslu Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Upravlenije lagerej lesnoj promyšlennosti Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. ULLP NKVD SSSR); od 4. 3. 1947 Hlavní správě táborů lesního průmyslu Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej lesnoj promyšlennosti Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULLP MVD SSSR); 2. 4. 1953 převeden pod Hlavní správu nápravněpracovních táborů Ministerstva spravedlnosti SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Ministěrstva justiciji SSSR nebo zkr. GULAG MJu SSSR) a vzápětí 28. 1. 1954 předán Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG MVD SSSR); 2. 8. 1954 byl však znovu vrácen Hlavní správě táborů lesního průmyslu Ministerstva vnitra a z ní 13.6. 1956 opět zpátky Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva vnitra; 27. 10. 1954 byl pak předán Hlavní správě nápravněpracovních kolonií Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje Upravlenije ispravitělno-trudovych kolonij Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GUITK MVD SSSR); 1. 12. 1957 byl převeden pod Ministerstvo vnitra Ruské sovětské federativní socialistické republiky (rus. Ministěrstvo vnutrennich děl Rossijskoj sovětskoj federativnoj socialističeskoj respubliky nebo zkr. MVD RSFSR) a konečně 5. 2. 1958 Hlavní zvláštní správě pro řízení hospodářské činnosti podniků těžby dřeva Ministerstvo vnitra Ruské sovětské federativní socialistické republiky (rus. Glavnoje specialnoje upravlenije dlja rukovodstva chozjajstvennoj dějatělnosťju lesozagotovitělnych predprijatij Ministěrstvo vnutrennich děl Rossijskoj sovětskoj federativnoj socialističeskoj respubliky nebo zkr. Glavspecles [GSL] MVD RSFSR).

Nacházel se: na severním Uralu ve Sverdlovské oblasti 2.

Správa sídlila: téměř 500 km severně od Sverdlovska (od roku 1991 znovu historický název Jekatěrinburg) ve vesnici Nikito-Ivdělskoje (později Ivděl a od roku 1943 město) 3.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 1. 1938 16230; 1. 10. 1938 20804 4; 1. 1. 1939 20162; 1. 1. 1940 23531; 1. 1. 1941 22255; 1. 7. 1941 30203; 1. 1. 1942 28424 5; 1. 1. 1943 16020 6; 1. 1. 1944 14166; 1. 1. 1945 16529; 1. 1. 1945 12670; 1. 1. 1948 24460; 1. 1. 1950 21642; 16. 10. 1951 22598; 1. 1. 1952 22346; 1. 1. 1953 24316; 1. 1. 1954 14428; 1. 1. 1955 15876; 1. 1. 1956 16022; 1. 1. 1957 16312; 1. 1. 1959 15148; 1. 1. 1950 12930.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: těžba dřeva; stavba Ljubvinské celulózky a lihovaru 7; stavba pecí na výrobu dřevěného uhlí pro hutě; výroba speciálního těsnění; práce pro Bogoslovugel a Bogoslovský Šachtstroj 8; nábytkářská výroba; výroba obuvi; stavba letiště v Ivdělském okrese; práce ve speciální technické kanceláři 5 (rus. Osoboje těchničeskoje bjuro nebo zkr. OTB-5) 4. Zvláštního oddělení Ministerstva vnitra SSSR při Ivděllagu; práce v opravně lodí v Peršinském zimním přístavu 9; výstavba závodu na hydrolýzu; práce v ústředních strojních a elektrotechnických opravnách; plavení dříví a výroba řeziva a pražců; dřevozpracující výroba; oděvní výroba; výroba různého spotřebního zboží; zemědělské práce; stavba železničních vleček a silnic; bytová výstavba; práce v cihelně.

  1. Obdobně jako Kargopollag (viz). Viz rovněž Karlag a Kraslag nebo Sevurallag. ↩

  2. Viz 1. samostatné táborové středisko Ivděllagu, 2. samostatné táborové středisko Ivděllagu, 4. samostatné táborové středisko Ivděllagu, 6. samostatné táborové středisko Ivděllagu, 7. samostatné táborové středisko Ivděllagu, 8. samostatné táborové středisko Ivděllagu, 9. samostatné táborové středisko Ivděllagu, 10. samostatné táborové středisko Ivděllagu, 13. samostatné táborové středisko Ivděllagu a 14. samostatné táborové středisko Ivděllagu. ↩

    Ještě k 16. 10. 1951 měl Ivděllag čtyři táborová oddělení, jedno samostatné táborové středisko a oddělení na stavbě závodu na hydrolýzu; vězni byli rozmístěni v 47 táborových střediscích (rus. lagernyj punkt) čili táborech.

    V březnu 1954 to bylo již osm táborových oddělení; tato oddělení se dále dělila na  27 táborových středisek.

  3. Dnes má téměř 20 tisíc obyvatel ↩

  4. 12039 vězňů odsouzených za kontrarevoluční činy a 2305 jako společensko nebezpečné živly (rus. socialno opasnyj element nebo zkr. SOE) nebo společensko škodlivé živly (rus. sociaĺno vrednyj element nebo zkr. SVE). ↩

  5. 12. 1. 1942 byl v táboře zřízen oddíl nuceně pracovně nasazených (mobilizovaných) občanů SSSR německé národnosti. ↩

  6. Z toho 1605 žen. ↩

    7702 vězňů bylo odsouzeno za kontrarevoluční činnost.

  7. V hlášení bylo zřejmě jméno místa zkomoleno a šlo o Lobveskou celulózku a lihovar v městečku Lobvě asi 150 km jižně od tehdejšího Nikito-Ivdělského (viz rovněž Lobvinlag). ↩

  8. Obec Bogoslovskij (později město Karpinsk) jižně od Ivděle. ↩

    Tuto práci zabezpečovalo 200 vězňů převedených z Bogoslovského samostatného táborové střediska Sevurallagu (rus. Bogoslovskij otdělnyj lagernyj punkt [OLP] Sevurallaga); viz Sevurallag.

  9. V Peršinu na řece Rež nedaleko Sverdlovska. ↩