IVANOVO

IVANOVO.

Ve vzpomínkách některých pamětníků zmiňované tábory se správou v Ivanovu (do roku 1932 Ivanovo-Vozněsensk) v Ivanovské oblasti severovýchodně od Moskvy v centrálním Rusku byl zřejmě komplex JUŽSKÉHO TÁBORA HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 165 (viz) s táborovými středisky v lokalitě města Juž 78 km jihovýchodně od Ivanova; v některých vzpomínkách se objevuje také název JUŽLAG. Južský okres je proslulý četnými jezery a lesními bažinami a zajatci těžili dřevo a rašelinu. Tábor byl zřízen ihned po vpádu Sovětského svazu v roce 1939 na polská území v západním Bělorusku a v západní Ukrajině a zrušen v roce 1946. V roce 1942 bylo v jeho střediscích více než 15 tisíc zajatců a internovaných. Kromě toho byla v letech 1944-1949 v oblasti rozmístěna střediska dalších tří zajateckých a internačních táborů 1 a v Šuje zvláštní nemocnice č. 3840 (rus. specialnyj gospital № 3840 nebo zkr. specgospital № 3840) s 300 lůžky pro všechny zajatecké a internační tábory v Ivanovské oblasti a sousední Vladimirské oblasti.


  1. V letech 1944-1949 Jurjevský (n. Jurjevecký) tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu [od roku 1946 Ministerstva] vnitra SSSR č. 185 a Ležněvský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu [od roku 1946 Ministerstva] vnitra SSSR č. 48 a v letech 1945-1948 Ivanovský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu [od roku 1946 Ministerstva] vnitra SSSR č. 324 (všechny viz).