ISECKO-AJATSKÝ TÁBOR

ISECKO-AJATSKÝ TÁBOR (rus. Isecko-Ajatskij lager).

Takto je pojmenován v rozkazu Lidového komisariátu vnitra SSSR z 28. 11. 1942 o rozmístění a pracovním využití válečných zajatců ¹; je uveden mezi již provozovanými tábory ve Sverdlovské oblasti a měl přijmout 1500 zajatců a internovaných. První část názvu byla zřejmě zkomolena: šlo o osady Isetsk a Ajatsk v nejbližší aglomeraci Sverdlovska (od roku 1991 znovu historický název Jekatěrinburg) později zaniklé v průmyslové zástavbě na jihovýchodě města. Další podrobnosti nejsou v rozkazu uvedeny. Podobné označení mají teprve NIŽNĚISETSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 314 z let 1946-1949 a po roce 1950 Isetské táborové středisko TÁBORA SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI ODSOUZENÝCH VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 476 (oboje viz).