INSTENBURSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 445

INSTENBURSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 445 (rus. Instenburgskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 445 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 445).

V dochovaných dokumentech je poprvé zmiňován na jaře 1946. Byl dislokován na severu východního Pruska připojeného po druhé světové válce k Sovětskému svazu v městečku Instenburg ve vesnici Georgenburg v bývalém zámku Řádu německých rytířů a vznikl zřejmě po vytvoření Königsbergské (od června 1946 Kaliningradská) oblasti ¹ z dosavadního táborové oddělení KAUNASKÉHO TÁBORA HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 296 (viz). Již v roce 1945 byla v Instenburgu umístěna polní věznice 3. Běloruského frontu Rudé armády s téměř dvěma tisíci internovaných obyvatel východních oblastí Německa a několik pracovních praporů (rus. rabočij bataljon) zajatých německých a maďarských vojáků. Koncem roku 1947 přejmenován na ČERŇACHOVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 445 (viz).