IMANSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 15

IMANSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 15 (rus. Imanskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR № 15 nebo zkr. lager GUVPI NKVD SSSR № 15).

Ve vzpomínkách některých pamětníků nazývaný: Imanlag.

Byl zřízen koncem roku 1945 na Dálném východě v Primorském (někdy čes. Přímořský) kraji v Ussurijské nížině asi 320 km severně od Vladivostoku na hranicích s Čínou. V táboře byli zajatí japonští vojáci a internovaní občané z Mandžuska a Koreje a patrně rovněž internovaní Poláci a Ukrajinci; pracovali v rudných dolech. Tábor patřil mezi padesát sibiřských táborů zajatců a internovaných s vysokou úmrtností; při kontrole počátkem roku 1946 bylo z 7541 zajatců a internovaných jen za třetí dekádu ledna nahlášeno 123 úmrtí a v první dekádě následujícího měsíce dalších 82. Tábor byl zřejmě vzápětí zrušen. V roce 2003 byl na místě bývalého tábora vojenský prostor. Viz rovněž OCHOTNIČJE.