CHIMKISKÉ [nebo CHIMSKÉ] SAMOSTATNÉ TÁBOROVÉ STŘEDISKO

CHIMKISKÉ [nebo CHIMSKÉ] SAMOSTATNÉ TÁBOROVÉ STŘEDISKO (rus. Chimkinskij otdělnyj lagernyj punkt [OLP]) 1.

Další oficiálně používaná označení: Chimkinskij lagernyj učastok; Chimlagučastok; Lagernyj punkt (LP) Stroitělstva mechbazy Glavpromstroja.

Zřízeno: 16. 12. 1942.

Zrušeno: 10. 12. 1944 převedením pod Správu nápravněpracovních táborů a kolonií Správy Lidového komisariátu vnitra v Moskevské oblasti (rus. Upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej i kolonij Upravlenija Narodnogo komissariata vnutrennich děl po Moskovskoj oblasti nebo zkr. UITLK UNKVD po Moskovskoj obl.).

Podřízeno: Hlavní správě táborů průmyslové výstavby Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej promyšlennogo stroitělstva Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GLAVPROMSTROJ či GULPS NKVD SSSR)

Nalézalo se: v hlavním městě SSSR Moskvě.

Správa sídlila: na severozápadním okraji Moskvy na Leningradské silnici (rus. Leningradskoje šosse) ve vesnici Nikolskoje 2.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 12. 1943 1150; 1. 1. 1940 1176; 1. 7. 1944 2498; 1. 12. 1944 2872.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba a provoz strojního střediska Glavpromstroje (obráběcí provozy, výroba kotlů, slévárna, svařovací dílna); práce v sovchozu Tvarovka 3; práce v cihelně v Běskudnikovu na severní hranici Moskvy (dnes součást města); stavba domu č. 52 na Čkalově ulici 4; práce v Jižním přístavišti na řece Moskvě 5; stavební činnost v městě Voskresensku jihovýchodně nedaleko Moskvy.

  1. Viz pozn. 2. ↩

  2. Ruští historici nevysvětlují původ názvu tábora. Byl však nazván nejspíš podle lokace některého táborového oddělení u vesnice Chimki nebo v okolí řeky Chimky (odtud dvě možné varianty překladu do češtiny) severozápadně nedaleko Moskvy. ↩

    Na stejném místě bylo v letech 1939─1941 rovněž sídlo správy Chimlagu (viz).

  3. Sovchozy (zkr. z rus. sovětskoje chozjajstvo neboli čes. sovětské hospodářství) byly státní podniky zemědělské nebo živočišné výroby v SSSR. Rovněž v Československu po komunistickém puči 1948 byly obdobně zřizovány státní statky. ↩

    Mnohé sovchozy zaměstnávaly výlučně vězně. Vězni si je nejprve vybudovali a potom v nich sami pracovali.

  4. Na přelomu 30. a 40. let byly v Moskvě tři Čkalovovy ulice a z dostupných záznamů nelze poznat, na které vězni stavěli. ↩

  5. Spolu s Jižním říčním přístavem a Jižním nákladním přístavem součást soustavy zařízení Moskevské říční paroplavby v Nagatinu na jihu města; určené pro náklady směřující po dolním toku řeky Moskvy, Oce a Volze. ↩