GORKIJSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 117

GORKIJSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 117 (rus. Gorkovskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 117 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 117).

Další zřejmě používaný název (rus.): Lager Gorkij (čes. Tábor Gorkij).

Byl zřízen v roce 1944 v centrálním Rusku v Povolží v Gorkijské (dnes Nižegorodská) oblasti se správou v městě Gorkij (do roku 1932 a znovu od roku 1991 Nižnij Novgorod) vzdáleném 439 km východně od Moskvy. Tábor byl rozdělen na dvanáct oddělení; táborové oddělení č. 11 bylo umístěno přímo v Gorkém v prostorách střední školy v Sormovském obvodu 1. Zajatí Němci a příslušníci armád bojujících po boku Německa proti SSSR a internovaní Poláci a Ukrajinci stavěli tankodrom pro Lidový komisariát stavebnictví SSSR (rus. Narodnyj komissariat po stroitělstvu SSSR nebo zkr. Narkomstroj SSSR či NKStroj SSSR) a specializované závody pro Lidový komisariát leteckého průmyslu SSSR (rus. Narodnyj komissariat aviacionnoj promyšlennosti SSSR nebo zkr. Narkomaviaprom SSSR či NKAP SSSR) a Lidový komisariát výroby obráběcích strojů SSSR (rus. Narodnyj komissariat stankostrojenija SSSR nebo zkr. Narkomstankostroj SSSR či NKSS SSSR).


  1. Koncem čtyřicátých let měl tábor podle výpovědí pamětníků zaznamenaných ruskými historiky Jakovlevem a Burcevem již dokonce devatenáct oddělení.