GEORGIJEVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 261

GEORGIJEVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 261 (rus. Georgijevskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR № 261 nebo zkr. lager GUVPI NKVD SSSR № 261).

Byl zřízen rozkazem Lidového komisariátu vnitra SSSR z 1. března 1943 nejprve jako frontový přijímací a rozřaďovací tábor (rus. prijomno-peresylnyj lager) pro válečné zajatce zadržené Rudou armádou v oblasti bojové činnosti vojsk Severokavkazského frontu a byl dislokován na severním Kavkazu na jihozápadě Stavropolského kraje 210 km od Stavropole nedaleko proslulých lázní Pjatigorska v městě Georgijevsku. V dochovaných dokumentech je uveden v příloze k rozkazu Lidového komisariátu vnitra SSSR z 9.-11. 4. 1943 obsahující seznam rozšiřovaných nebo nově zřizovaných táborů se zabezpečením stavební činností jinými lidovými komisariáty 1. Táborové oddělení dislokované v 200 km jihovýchodně vzdáleném Grozném v Čečeno-Ingušské ASSR 2 mělo být Lidovým komisariátem ropného průmyslu SSSR (rus. Narodnyj komissariat něfťannoj promyšlennosti SSSR nebo zkr. Narkomněfť SSSR) do 1. 8. 1943 rekonstruováno a rozšířeno na přijetí tří tisíců příslušníků zvláštního kontingentu 3. V následujícím roce byl nahrazen GEORGIJEVSKÝM TÁBOREM HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 147 (viz).

  1. Seznam táborů Lidového komisariátu vnitra pro válečné zajatce a zvláštní kontingent, které mají být rozšířeny nebo nově zřízeny se zabezpečením stavební činností jinými lidovými komisariáty (rus. Perečeň lagerej NKVD dlja soděržanija vojennoplennych i speckontingenta, podležaščich rasšireniju ili organizaciji vnov s proizvodstvom rabot drugimi narkomatami). ↩

    V rozkaze je Georgijevskij tábor uveden mezi tábory Lidového komisariátu vnitra pro válečné zajatce a zvláštní kontingent (rus. lager Narodnogo komissariata vnutrennich děl [NKVD] dlja soděržanija vojennoplennych i speckontingenta); někteří úředníci zřejmě nestíhali zaznamenat neustálé proměny systému.

  2. Dnes hlavní město Čečenské republiky v rámci Ruské federace (rus. Čečenskaja respublika; čeč. Nochčijn Respublika; v roce 1998 připojen Ruskou federací neuznávaný čeč. název Ičkerija a jméno republiky je uváděno psané kombinovaně azbukou a latinkou Нохчийн Республика Ičkerija a rovněž město přijalo Ruskou federací neuznávaný čeč. název Džochar-gala). ↩

  3. O zvláštním kontingentu viz Amguňlag pozn. 2. ↩