GEORGIJEVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 147

GEORGIJEVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 147 (rus. Georgijevskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 147 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 147).

Je uveden v dochovaných výkazech z 1. 11. 1944. Byl dislokován na severním Kavkazu na jihozápadě Stavropolského kraje 210 km od Stavropole asi třicet kilometrů západně od proslulých lázní Pjatigorska v městě Georgijevsku a zřejmě nahradil GEORGIJEVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 261 (viz). Kontingent tvořili zejména zajatí Němci a příslušníci dalších armád bojujících po boku Německa proti Sovětskému svazu ¹. V táboře byla zpočátku vysoká úmrtnost: v lednu 1945 ze 4700 zemřelo 158 zajatců a internovaných a během prvních dvaceti dnů února dalších 145. Při kontrole na jaře následujícího roku byl však stav tábora označen jako vyhovující a dokonce nejlepší mezi všemi tábory dislokovanými ve Stalingradské (dnes Volgogradská) oblasti a Astrachanské oblasti a Stavropolském kraji. Byl uveden ještě ve výkazech k 1. 1. 1949.