GAVRILOVA POLJANA

GAVRILOVA POLJANA.

Pouze takto nazývají pamětníci tábor nedaleko stejnojmenné vesnice ve středním Povolží v Kujbyševské (dnes Samarská) oblasti na severovýchodním okraji Kujbyševa (pův. a dnes znovu Samara). Vznikl v roce 1939 na kopci nad vesnicí kolem nedostavěného domu údajně původně určeného pro letní sídlo Josifa Stalina; v cihlové budově bylo zřízeno velitelství s byty a dalšími zařízeními pro táborovou ostrahu a vězni byli rozmístěni v deseti dřevěných barácích. Kontingent tvořili především trvale práceneschopni vězni nemocné plicními chorobami a hlavně tuberkulózou; v některých letech jich bylo až sedm tisíc vězňů. Podle místních historiků šlo o samostatné táborové středisko č. 1 a protože neuvádějí táborovou centrálu bylo patrně podřízeno místní Správě nápravněpracovních táborů a kolonií Správy ministerstva vnitra SSSR v Kujbyševské oblasti (rus. Upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej i kolonij Upravlenija Ministěrstva vnutrennich děl SSSR po Kujbyševskoj oblasti nebo zkr. UITLK UMVD po Kujbyševskoj obl.). Tábor byl zrušen po amnestii v roce 1953 po Stalinově smrti; přesné datum není známo ¹. V roce 1956 byla v budově bývalého velitelství zřízena psychiatrická léčebna, která fungovala až do roku 1993, kdy byla zničena požárem. Koncem osmdesátých let byl mezi Gavrilovou Poljanou a sousední vesnicí Podgory objeven bývalý vězeňský hřbitov a vztyčen na něm pamětní kříž.