FRIDRICHOVKA

FRIDRICHOVKA.

Ve vzpomínkách polských pamětníků je používáno polské pojmenování: Frydrychówka.

Pouze jménem této dnes zaniklé vesnice na jihozápadním okraji města Voločysk v dnešní Chmelnické oblasti (ukr. Hmelnycka oblast) v Ukrajinské sovětské socialistické republice (od roku 1990 samostatná Ukrajinská republika), označují polští historici dočasný tábor, v němž Lidový komisariát vnitra SSSR (rus. Narodnyj komissariat vnutrennich děl SSSR nebo zkr. NKVD SSSR) po anexi východních polských území v září 1939 internoval až do února 1940 polské vojáky a funkcionáře státní správy a různých úřadů z obsazeného území; mezi četnými transporty přibylo do tábora 3. října 1939 také 750 příslušníků polské posádky ze Lvova 1. Internovaní byli přiváženi do poslední železniční stanice na okupovaném polském území v Podwoloczisce (ukr. Pidvoločiska) v dnešní Ternopolské oblasti (ukr. Ternopilska oblast) a dál putovali pěšky přes Voločysk do Fridrichovky. Tábor byl umístěn v hospodářských budovách starého statku a obehnán ostnatým drátem; podle polských historiků jim prošlo kolem 5000 internovaných Poláků. Během října byla část propuštěna do svých domovů a zbytek byl později rozvezen do jiných táborů

  1. Voločysk byl až do násilného rozdělení Polska mezi Německo a Sovětský svaz v září 1939 pohraničním městem; několik kilometrů západně byla již tehdejší sovětsko-polská hranice s přechodem Voločyska-Podwoloczyska. Ve Fridrichovce sídlil místní štáb sovětských pohraničních vojsk; po obsazení východního Polska se sovětští pohraničníci přesunuli na novou hranici a do uvolněných kasáren byli umístěni internovaní Poláci. ↩

    O internovaných Polácích viz Andižanský tábor Správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu vnitra SSSR č. 26 pozn. 2.