FARCHADSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 26

FARCHADSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 26 (rus. Farchadskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR № 26 nebo zkr. lager GUVPI NKVD SSSR № 26).

Byl zřízen v roce 1943 ve Střední Asii v centrální části Uzbecké sovětské socialistické republiky (od roku 1991 samostatná Uzbecká republika; uzb. Özbekiston Respublikosy nebo Özbekiston Žumhurijeti) v Taškentské oblasti (uzb. Tashkent Wiloyati) ve Ferganské kotlině (uzb. Faraghona Wodisi) se správou v osadě Farchad (uzb. Farhad). V táboře byli zajatí Němci, Italové, Rumuni a patrně také příslušníci polské armády převezení po sovětské okupaci východních území Polska v září a říjnu 1939 do internace v Sovětském svazu ¹; později také Japonci a Korejci. Pracovali na stavbě Farchadské hydroelektrárně na řece Syrdaryje. Následujícího roku byl tábor zrušen a podle některých svědectví později obnoven. Viz rovněž MIRZAČUL.