ELGEN

ELGEN.

Ve třicátých a čtyřicátých letech ženský tábor v oblasti pólu chladu u ústí stejnojmenné řeky do řeky Taskan v povodí Kolymy v severovýchodní Sibiři na Dálném východě ve východní části Magadanské oblasti v současném Jagodnojském okresu. Původně součást SEVVOSTLAGU (viz); vězenkyně pracovaly v místním sovchozu 1. V roce 1951 byl tábor přeměněn na ELGENSKÉ TÁBOROVÉ ODDĚLENÍ (viz). Současně byla nedaleko tábora zbudována zvláštní osada (rus. specialnyj posjolok nebo zkr. specposjolok) pro uprchlíky z Číny a Koreje 2.

  1. Sovchozy (zkr. z rus. sovětskoje chozjajstvo neboli čes. sovětské hospodářství) byly státní podniky zemědělské nebo živočišné výroby v SSSR. Rovněž v Československu po komunistickém puči 1948 byly obdobně zřizovány státní statky. ↩

    Mnohé sovchozy zaměstnávaly výlučně vězně. Vězni si je nejprve vybudovali a potom v nich sami pracovali.

    Sovchoz Elgen byl zřízen Lidovým komisariátem vnitra SSSR (rus. Narodnyj komissariat vnutrennich děl SSSR nebo zkr. NKVD) v roce 1935.

  2. Zvláštní osady byl od počátku třicátých let systém násilného usidlování potrestaných nebo nepohodlných osob ve stanovených místech na vzdáleném a neosídleném území; od poloviny třicátých let šlo doplňkový trest automaticky udělovaný každému odsouzenému za kontrarevoluční činnost a některé další trestné činy. ↩

    Číňané a Korejci umístění v Elgenu byli většinou potrestáni za překročení hranic a nepovolený vstup na sovětské území; šlo většinou o obyčejné rolníky prchající před terorem nastupujícího komunistického v Číně. Neboli z bláta do louže.