DŽALAGAŠ
DŽALAGAŠ (kaz. Zalagaš n. Zgalaghash).
Pouze takto označují italští pamětníci tábor nedaleko stejnojmenné zvláštní osady (rus. specialnyj posjolok nebo zkr. specposjolok) 1 v povodí řeky Syrdaryje ve Střední Asii v jižním Kazachstánu (od roku 1991 samostatná Kazašská republika; kaz. Kazakhstan Respublikasy) v Kyzylordské oblasti (kaz. Kyzylorda oblysy) asi sedmdesát kilometrů západně od města Kzyl-Orda (dnes kaz. Kyzylorda n. Qyzylorda). Zřejmě šlo o táborové středisko KZYL-ORDSKÉHO TÁBORA HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 468 (viz). Tábor spravoval také zvláštní osadu 2.
-
Dnes město. ↩
O zvláštních osadách viz Lokčimlag pozn. 3 a Narymlag pozn. 1.
-
Italové v Džalagaši byli příslušníci italské menšiny z Krymu, internovaní po útoku Německa na Sovětský svaz v roce 1941, a italští komunisté, kteří koncem třicátých let působili v různých orgánech mezinárodního komunistického hnutí, umístěných v Moskvě. ↩
Také většinu obyvatel zvláštní osady tvořily rodiny Italů, násilně deportovaných z Kerče na Krymu do Střední Asie.
O deportacích viz rovněž Bělbaltlag pozn. 3.