DUKČA

DUKČA.

Mužský tábor a ženský tábor na břehu stejnojmenné řeky v severovýchodní Sibiři na Dálném východě v Magadanské oblasti na osmém kilometru Kolymské silnice 1 na severovýchodním okraji Magadanu; součástí komplexu byla vězeňská nemocnice. Vězni těžili dřevo a část žen pracovala v sovchozu ve zdejší osadě dodávajícím zeleninu a ovoce pro Magadan 2. Podle pamětníků byly dukčské tábory koncem třicátých let místem rozsáhlých poprav politických vězňů. O deset kilometrů dál severním směrem byly tábory SNĚŽNYJ a ZASNĚŽENÉ ÚDOLÍ. Všechny patřily do SEVVOSTLAGU (viz).

  1. O Kolymské silnici viz Adygalach pozn. 2. ↩

  2. Sovchozy (zkr. z rus. sovětskoje chozjajstvo neboli čes. sovětské hospodářství) byly státní podniky zemědělské nebo živočišné výroby v SSSR. Rovněž v Československu po komunistickém puči 1948 byly obdobně zřizovány státní statky. ↩

    Mnohé sovchozy zaměstnávaly výlučně vězně. Vězni si je nejprve vybudovali a potom v nich sami pracovali.

    Dnes je osada Dukča předměstím Magadanu.