DOČASNÝ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE V PONOJI V MURMANSKÉ OBLASTI
DOČASNÝ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE V PONOJI V MURMANSKÉ OBLASTI (rus. Vremennyj lager Narodnogo komissariata vnutrennich děl NKVD SSSR na punktě „Ponoj“ v Murmanskou oblasti).
Byl zřízen rozkazem z 15. 5. 1941 na severozápadě evropské části Ruska za severním polárním kruhem na východním okraji Murmanské oblasti na Kolském poloostrově u ústí řeky Ponoj do Barentsova moře. Kontingent tvořilo 1000 polských vojáků a policistů převezených po sovětské okupaci východních území Polska v září a říjnu 1939 do internace v Sovětském svazu a předtím umístěných v táborech v Pobaltí 1. Měli vybudovat polní letiště; současně stavěli 18 km dlouhou silnici k mysu Korabelnyj v průlivu Orlovskaja Salma spojujícího Bílé moře s Barentsovým mořem a stejně dlouhou kamennou cestu z osady Ponoj tundrou na pobřeží. Po dokončení stavby byli Poláci – podle místních pamětníků především polští důstojníci i s manželkami – převezeni na neznámé místo; podle jiných pamětníků byla však loď s transportem krátce po vyplutí potopena v Bílém moři. Nedaleko letiště na levém břehu řeky Ponoj je zachován hřbitov polských zajatců a internovaných 2.