DALLAG

DALLAG (zkr. z rus. Dalně-Vostočnyj lager neboli čes. Dálněvýchodní tábor).

Zřízen: v roce 1929 na základě usnesení Rady lidových komisařů SSSR (rus. Sovět Narodnych komissarov SSSR) o využití pracovní síly vězňů pro kolonizaci zdálených oblastí SSSR a těžbu tamních přírodních zdrojů jako Koncentrační tábor Zplnomocněného zastoupení Jednotné hlavní politické správy SSSR pro Dálněvýchodní kraj (rus. Koncentracionnyj lager polnomočnogo predstavitělstva Objediněnnogo glavnogo političeskogo upravlenija SSSR po Dalně-Vostočnom kraju nebo zkr. Koncentracionnyj lager PP OGPU po DVK).

Zrušen: 13. 4. 1939 rozdělením na BIRLAG, CHABARLAG, NIKOLAJEVSKÝ NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR, SREDNĚBĚLLAG a VLADLAG (všechny viz).

Byl podřízen: zpočátku 3. oddělení Zvláštního odboru Jednotné hlavní politické správy SSSR (rus. 3. otdělenije Specotděla Objediněnnogo glavnogo političeskogo upravlenija SSSR nebo zkr. 3. otdělenije Specotděla OGPU SSSR) 1; potom Správě táborů Jednotné hlavní politické správy SSSR (rus. Upravlenije lagerej Objediněnnogo glavnogo političeskogo upravlenija SSSR nebo zkr. ULAG OGPU SSSR) a později Hlavní správě táborů Jednotné hlavní politické správy SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej Objediněnnogo glavnogo političeskogo upravlenija SSSR nebo zkr. GULAG OGPU SSSR). Následovala správa Zplnomocněného zastoupení Jednotné hlavní politické správy SSSR pro Dálněvýchodní kraj (rus. polnomočnoje predstavitělstvo Objediněnnogo glavnogo političeskogo upravlenija SSSR po Dalně-Vostočnomu kraju) a potom od 8. 5. 1935 Odbor táborů, pracovních usídlení 2 a míst výkonu trestu Správy Lidového komisariátu vnitra SSSR v Dálněvýchodním kraji (Otděl lagerej, trudoposelenij i měst zaključenij Upravlenija Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR po Dalně-Vostočnomu kraju nebo zkr. OLTPiMZ UNKVD SSSR po DVK); od 21. 10. 1937 byl pak tábor podřízen Hlavní správě nápravněpracovních táborů Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG NKVD SSSR).

Nacházel se: ve východní Sibiři na území Dálněvýchodního kraje (dnes území Chabarovského kraje a Primorského [někdy čes. Přímořský] kraje).

Správa sídlila: v městě Chabarovsk.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 1. 1930 9200; 1. 6. 1930 17500; 15. 4. 1931 18200; 12. 1932 10600; 1. 1. 1934 47767; 1. 1. 1935 59515; 1. 1. 1936 71763; 1. 1. 1937 112490; 1. 1. 1938 100875; 1. 10. 1938 64600 3; 1. 1. 1939 64249.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: práce v lese; těžba zlata na ostrově Askold 4; těžba černého uhlí na dolech Arťom 5 a Rajčicha 6 ; stavba silnic; stavba železničních tratí Birobidžan─Bljucherovo a Voločajevka─Komsomolsk na Amuru; stavba železniční tratě Diomidi─Bogučany─Pašennaja; stavba Bukačačské vlečky; rybolov a zpracování ryb 7; výroba drobného spotřebního zboží; stavba Sedanského vodovodu (zásobujícího Vladivostok); hloubení koryta řeky Amur; stavba čtyř cementáren v Chabarovsku a okolí; zemědělské práce; stavba cihelny v Chabarovsku; stavba speciálních stanic Lidového komisariátu spojů SSSR (rus. Narodnyj komissariat svjazi SSSR); různé práce ve výrobních provozech ve Vladivostoku a Chabarovsku.

  1. Jednotná hlavní politická správa SSSR (rus. Objediněnnoje glavnoje političeskoje upravlenije SSSR) byla do roku 1934 předchůdkyní všesvazového Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Narodnyj komissariat vnutrennich děl SSSR nebo zkr. NKVD SSSR). ↩

  2. Pracovní usídlení (rus. trudovoje poselenije nebo zkr. trudposelenije) byl systém násilného usidlování potrestaných osob ve stanovených místech na vzdáleném a neosídleném území. ↩

  3. 3382 odsouzených za kontrarevoluční činnost a 18164 jako společensko nebezpečné živly (rus. socialno opasnyj element nebo zkr. SOE) nebo společensko škodlivé živly (rus. sociaĺno vrednyj element nebo zkr. SVE). ↩

  4. Ostrov Askold leží směrem na jihozápad od Nachodky v zálivu Petra Velikého na okraji Japonského moře. ↩

    V roce 1934 vytěžili vězni Dallag u na Askoldu 64.32 kg zlata.

    Viz rovněž Askold.

  5. Dnes osada Arťomovskij západně od Nachodky na břehu Ussurijského zálivu Japonského moře. ↩

  6. U stejnojmenné řeky vtékající do Ussurijského zálivu Japonského moře. ↩

  7. V roce 1932 ve zdejším rybném průmyslu pracovalo 1700 vězňů. ↩