2. SAMOSTATNÉ TÁBOROVÉ STŘEDISKO KRASLAGU

[Druhé] 2. SAMOSTATNÉ TÁBOROVÉ STŘEDISKO KRASLAGU (rus. 2-j otdělnyj lagernyj punkt KRASLAGa nebo zkr. 2-j OLP KRASLAGa).

Další oficiálně používané označení: Revučij.

Skupina táborů u železniční stanice Revučij 1 na úpatí Východního Sajanu na východě Krasnojarského kraje v Nižněingašském okresu. Šlo o součást REŠETSKÉ SKUPINY TÁBORŮ KRASLAGU (viz). Část kontingentu tvořili Litevci, zatčení v týdnu od 13. do 19. června 1941 během první masové deportace „nespolehlivých“ obyvatel pobaltských zemí, anektovaných v roce 1939 Sovětským svazem 2. Od roku 1947 byl součástí střediska také detašovaný trestný tábor (volně čes. z rus. štrafnaja komandirovka), v němž byli umístěni japonští váleční zajatci, odsouzení sovětskými soudy pro údajné „válečné zločiny“ (rus. vojennyje prestuplenija) 3.

  1. Dnes obec. ↩

  2. Viz Kraslag pozn. 4. ↩

    Někteří litevští pamětníci ve svých vzpomínkách označují zdejší středisko pořadovým číslem 7. Jde však zřejmě o špatný přepis z nejasných rukopisných záznamů; podle dochovaných záznamů 7. samostatné táborové středisko Kraslagu (viz) se nalézalo přímo v původním sídle správy celého komplexu v Kansku.

    Na paměť Litevců, kteří v letech 1941-1956 ve zdejších táborech nebo vyhnaneckých osadách (rus. ssylnyj posjolok) zahynuli, byl koncem devadesátých let v obci Revučij zbudován pomník.

  3. Šlo především o důstojníky. ↩