ČITSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 24

ČITSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 24 (rus. Čitinskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 24 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 24).

Byl zřízen v roce 1945 ve východní Sibiři na severu Čitské oblasti a správa sídlila zřejmě v městě Čitě. Zajatci a internovaní pracovali v místních uhelných dolech a ve stavebnictví; v Čitě stavěli závody pro Lidový komisariát průmyslu stavby lodí SSSR (rus. Narodnyj komissariat sudostroitělnoj promyšlennosti SSSR nebo zkr. NKSudprom SSSR). Tábor patřil mezi padesát sibiřských táborů zajatců a internovaných s vysokou úmrtností; při kontrole počátkem roku 1946 bylo z 22600 zajatců a internovaných jen za třetí dekádu ledna nahlášeno 237 úmrtí a v první dekádě následujícího měsíce dalších 477. Vzápětí propukla v táboře epidemie skvrnitého tyfu. V roce 1947 bylo správě tábora uloženo zřídit zvláštní tábor pro repatriaci japonských válečných zajatců a dalších internovaných občanů Japonska zpět do jejich vlasti. Oba tábory byly zrušeny počátkem roku 1950. Viz rovněž ČITALAG.