ČELBAŇA

ČELBAŇA.

Ve vzpomínkách některých pamětníků také: Čelbaninskij, Čelbaňskij nebo Čelbanskij.

Jménem této hornické osady na stejnojmenné řece v severovýchodní Sibiři na Dálném východě na severozápadě Magadanské oblasti v dnešním Susumanském okresu osm kilometrů jihozápadně od SUSUMANU (viz) označují pamětníci zdejší tábor 6. (SUSUMANSKÉHO) SAMOSTATNÉHO TÁBOROVÉHO STŘEDISKA SEVVOSTLAGU (viz) a později táborové středisko BĚRLAGU (viz). Tábor byl zřízen v roce 1940 v souvislosti se zahájením těžby zlata v místním dole Západní báňské správy Dalstroje (rus. Zapadnoje gorno-rudnoje upravlenije Dalstroja nebo zkr. ZGRU Dalstroj) ¹.

Většinu podkladů pro seznam sice tehdy autoři získali od bývalých vězňů, kteří se vrátili z táborů teprve v první polovině padesátých let, přesto však mnohé informace byly nepřesné nebo alespoň zkomolené, zejména když šlo o svědectví pocházející zřejmě až z druhé ruky. Obdobně nepřesně jsou v Jakovlevově a Burcevově seznamu zaznamenány také Susuman a tábory v susumanské lokalitě na Čkalovovo nalezišti a nalezišti Komsomolec (všechny viz).

Podle Jakovlevem a Burcevem zaznamenaných výpovědí pamětníků byly v lokalitě dva tábory s 200 a 600 vězni pracujícími na 85 těžebních místech v okolí.

O Dalstroji viz Sevvostlag pozn. 3.

Těžba zlata v lokalitě stále pokračuje; dnes jsou hlavními zdejšími těžebními podniky Povrchový důl Čelbaňa (rus. Čelbaňa-karjer) a družstvo Čelbaňa (rus. artěl Čelbaňa ).