BURLAG
BURLAG (zkr. z rus. Burejinskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] neboli čes. Burejinský nápravněpracovní tábor).
Další oficiálně používané označení: Burejlag.
Ve vzpomínkách některých pamětníků nazývaný: Burejalag.
Zřízen: 22. 5. 1938.
Zrušen: 8. 9. 1940 sloučením s NIŽAMURLAGEM (viz).
Byl podřízen: zpočátku Železniční stavební správě Hlavní správy nápravněpracovních táborů Lidového komisariátu vnitra SSSR na Dálném východě (rus. Železnodorožnoje stroitělnoje upravlenije Glavnogo upravlenija ispravitělno-trudovych lagerej Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR na Dalněm Vostoke nebo zkr. ŽDSU na DV) a od 31. 8. 1939 Správě železničního stavitelství na Dálném východě Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Upravlenije železnodorožnogo stroitělstva na Dalněm Vostoke Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. UŽDS na DV) 1; od 4. 1. 1940 řízen Hlavní správou táborů železničního stavitelství Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej železnodorožnogo stroitělstva Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GU[L]ŽDS NKVD SSSR). Během 16 měsíců činnosti BURLAGU byl třikrát vyměněn jeho řídící orgán (sic!) 2.
Nacházel se: ve východní Sibiři v Dálněvýchodním kraji (na území dnešního Chabarovského kraje a Amurské oblasti).
Správa sídlila: v dnešní Židovské autonomní oblasti v železniční stanici Izvěstkovaja na Dálněvýchodní železnici 3.
Oficiální počty vězňů: 1. 10. 1938 40224 4; 1. 1. 1940 43169; 1. 7. 1940 37071; 1. 1. 1941 34428; 1. 7. 1941 97354; 1. 1. 1942 62336; 1. 4. 1942 54344; 1. 7. 1942 48445 5.
Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba železničních tratí Izvěstkovaja─Usť-Niman a Izvěstkovaja─Urgal─tunel (dohromady 331 km); dokončení stavby železničních tratí BAM─Tynda, Tynda─Zeja, Zavitaja (dnes město Zavitinsk)─Pojarokovo, Birobidžan─Leninskoje, Baranovskoje─Poset a Chabarovsk─Vorošilov; práce v automobilových opravnách ve Svobodném a v Ústředních strojírenských dílnách v Tachtamygdě u Svobodného; zemědělské práce, stavba silnice z Usť-Umalty do Umaltských rudných dolů; stavba Dusse-Aliňského tunelu; stavba železniční vlečky k uhelnému povrchovému dolu a do přístavu; výroba munice (sic!); těžba dřeva 6. Většina pracovišť byla vzdálena od správy tábora více než 1000 km. Proto vězně pro stavby železničních tratí zabezpečovala operativně přesunovaná táborová střediska nebo kolony.
-
Šlo o stejné hlavní správy – jen jejich pojmenování se změnilo. ↩
-
Neustálá reorganizace struktur nadřízených Burlagu ukazuje nepřehlednost a nezadržitelné bujení sovětské penitenciární byrokracie. ↩
-
Po skončení druhé světové války v letech 1946─1947 sídlila v obci Izvěstkovyj správa Urgallagu (viz). ↩
Ruští historici nevysvětlují původ názvu tábora. Byl však nazván nejspíš podle lokace některé táborové jednotky na severozápadě Židovské autonomní oblasti na úpatí 400 km dlouhého Burejinského hřebenu nebo již v Chabarovské oblasti u osady Bureja na stejnojmenné řece.
-
15196 odsouzených za kontrarevoluční činnost a 10150 jako společensko nebezpečné živly (rus. socialno opasnyj element nebo zkr. SOE) nebo společensko škodlivé živly (rus. sociaĺno vrednyj element nebo zkr. SVE). ↩
-
Z toho 2555 žen. ↩
15320 vězňů bylo odsouzeno za kontrarevoluční činnost.
Údaje z let 1941-1942 uvádějí počet vězňů zřejmě již v nástupnickém táborovém oddělení Nižamurlagu.
-
Převzato po zrušeném Birlagu (viz). ↩