BUKAČAČSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 23

BUKAČAČSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 23 (rus. Bukačačinskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 23 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 23).

Byl zřízen v roce 1946 ve východní Sibiři v Čitské oblasti a správa sídlila v dnešním Černyševském okresu v hornické obci (dnes město) Bukačača na břehu řeky Agity v povodí Amuru. Tábor byl zřejmě umístěn v prostorách po BUKAČAČLAGU (viz) a zajatci a internovaní pracovali v místních uhelných dolech. Patřil mezi padesát sibiřských táborů zajatců a internovaných s vysokou úmrtností; při kontrole počátkem roku 1946 bylo z 4154 zajatců a internovaných jen za třetí dekádu ledna nahlášeno 91 úmrtí a v první dekádě následujícího měsíce dalších 85. Vzápětí propukla v táboře epidemie skvrnitého tyfu. Patrně proto byl tábor v roce 1947 zrušen. Viz rovněž ČITALAG.