BUKAČAČLAG

BUKAČAČLAG (zkr. z rus. Bukačačinskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] neboli čes. Bukačačský nápravněpracovní tábor).

Zřízen: 19. 4. 1938 1.

Zrušen: 4. 6. 1942 2.

Byl podřízen: zpočátku Hlavní správě nápravněpracovních táborů Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG NKVD SSSR); 26. 2. 1941 předán Správě průmyslu paliv Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Upravlenije toplivoj promyšlennosti Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. UTP NKVD SSSR) a vzápětí 2. 7. 1941 Hlavní správě táborů důlních a hutních závodů Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej gorno-metallurgičeskich predprijatij Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULGMP NKVD SSSR).

Nacházel se: ve východní Sibiři v Čitské oblasti 3.

Správa sídlila: na úpatí Murojského pohoří v hornické obci (dnes město) Bukačača na břehu řeky Agity.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 7. 1938 2964; 1. 10. 1938 4164 4; 1. 1. 1939 5945; 1. 1. 1940 7418; 1. 1. 1941 7418; 1. 7. 1941 5755; 1. 4. 1942 4059 5.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: práce v Bukačačském uhelném dole 6.

  1. Byl zřízen v objektech dosavadní Bukačačské nápravněpracovní kolonie (rus. Bukačačinskaja ispravitělno-trudovaja kolonija [ITK]) a převzal všechny její zaměstnance a příslušníky ostrahy. ↩

  2. Podle některých dokladů ruští historici soudí, že Bukačačlag nebyl zrušen, ale pouze předán regionální Správě nápravněpracovních táborů a kolonií Správy ministerstva vnitra SSSR v Čitské oblasti (rus. Upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej i kolonij Upravlenija Ministěrstva vnutrennich děl SSSR po Čitinskoj oblasti nebo zkr. UITLK UMVD po Čitinskoj obl.). ↩

    Podle jiných dostupných dokumentů byl však pravděpodobně po skončení druhé světové války v jeho prostorách umístěn Bukačačský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu [od roku 1946 Ministerstva] vnitra SSSR č. 23 (viz).

  3. Viz rovněž Borlag pozn. 3. ↩

  4. 620 odsouzených za kontrarevoluční činnost a 1092 jako společensko nebezpečné živly (rus. socialno opasnyj element nebo zkr. SOE) nebo společensko škodlivé živly (rus. sociaĺno vrednyj element nebo zkr. SVE). ↩

  5. Z toho 187 žen. ↩

    721 vězňů bylo odsouzeno za kontrarevoluční činnost.

  6. Bukačačský uhelný důl sestával ze tří šachet. U každé šachty bylo několik táborových středisek; například u šachty č. 2 bylo jedno táborové středisko s 600-800 odsouzenými za kriminální činy a druhé s přibližně 1100 odsouzenými za kontrarevoluční činnost. Součástí tábora byla nemocniční zóna s deseti lékaři, většinou ženami popravených „nepřátel lidu“. ↩

    Těžba černého uhlí v Bukačačském dole po roce 2000 stále pokračuje; je však prostupně utlumována a v okresu a v bývalé hornické osadě je téměř 30% nezaměstnanost