BRATSKÝ NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR

BRATSKÝ NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR (rus. Bratskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL]).

Další oficiálně používaná označení: Bratskij ispravitělno-trudovoj lager (ITL) i Tajšetskoje stroitělstvo; Upravlenije Tajšetskogo stroitělstva i Bratskij ispravitělno-trudovoj lager (Upr. Tajšetskogo str-va i Bratskij ITL).

Ve vzpomínkách některých pamětníků také nazýván: Bratsklag.

Zřízen: 3. 3. 1946.

Zrušen: 1947 1.

Byl podřízen: Hlavní správě táborů železničního stavitelství Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej železnodorožnogo stroitělstva Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULŽDS MVD SSSR).

Nacházel se: ve východní Sibiři v Irkutské oblasti.

Správa sídlila: v městě Tajšetu 2.

Oficiálně udávané počty vězňů: 6. 1946 9958; 11. 1946 11745; 1. 1. 1947 11444 3.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba železniční tratě Tajšet─Bratsk 4; těžba dřeva; dřevozpracující výroba; práce v Birjusinském lesním závodě 5; výroba obuvi, válenek a konfekce; nábytkářská výroba; práce v kolchozu 6 č. 11.

  1. Přesné datum zrušení tábora není známo. Byl likvidován patrně po zřízení Západní správy stavby a táborů Bajkalsko-amurské magistrály Ministerstva vnitra SSSR (rus. Zapadnoje upravlenije stroitělstva i lagerej Bajkalo-Amurskoj magistrali [BAM] Ministěrstva vnutrennich děl SSSR [MVD SSSR] nebo pouze Zapadnoje upr. BAM). ↩

  2. V Tajšetu v letech 1937─1960 sídlily správy dalších táborů: 1937─1939 Tajšetského nápravněpracovního tábora Hlavní správy nápravněpracovních táborů Lidového komisariátu vnitra SSSR, 1938─1939 Západního železničního nápravněpracovního tábora, 1940─1943 Južlagu, 1943─1946 Tajšetlagu , 1948 Tajšetského nápravněpracovního tábora Hlavní správy táborů železničního stavitelství Ministerstva vnitra SSSR a 1948─1960 Ozerlagu (všechny viz). ↩

  3. 1258 vězňů odsouzených k těžkým nuceným pracím ↩

    Současně pracovalo na stavbě železniční tratě 37788 válečných zajatců.

  4. Předtím stavbu železniční tratě Tajšet─Bratsk prováděla Tajšetská stavba Hlavní správy táborů železničního stavitelství Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Tajšetskoje stroitělstvo Glavnogo upravlenija lagerej železnodorožnogo stroitělstva Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. Tajšetskoje upr. GULŽDS NKVD SSSR) s vězni Tajšetlagu (viz). ↩

    Po zrušení Bratského nápravněpracovního tábora převzali dostavbu tratě zpočátku vězni Tajšetského nápravněpracovního tábora Hlavní správy táborů železničního stavitelství Ministerstva vnitra SSSR (viz) a potom Západní správy stavby a táborů Bajkalo-amurské magistrály Ministerstva vnitra SSSR (rus. Zapadnoje upravlenije stroitělstva i lagerej Bajkalo-Amurskoj magistrali [BAM] Ministěrstva vnutrennich děl SSSR [MVD SSSR] nebo rovněž pouze Zapadnoje upr. BAM).

  5. Se sídlem v osadě (dnes město) Birjusinsk na řece Birjusa nedaleko Tajšetu; dodnes významné středisko ruského dřevařského průmyslu. ↩

  6. Kolchoz (zkr. z rus. kollektivnoje chozjajstvo) byla forma družstevního podnikání ve druhé polovině dvacátých let násilně zavedená v sovětském zemědělství (odtud rus. kollektivizacija neboli čes. kolektivizace). Od československé formy jednotných zemědělských družstev se však lišila vlastnickými vztahy k obdělávané půdě, která nebyla družstevním majetkem, ale všelidovým vlastnictvím a kolchozníkům byla pouze svěřena ↩