BIALOKRYNICA

BIALOKRYNICA (ukr. Bilokrynycja n. Bila Krynycja).

Pouze jménem tohoto městečka ve východním Polsku v bývalém Volyňském vojvodství (pol. wojewódstvo wolyňskie), po násilném rozdělení Polska mezi Německo a Sovětský svaz v září 1939 v dnešní Ternopolské oblasti (ukr. Ternopilska oblast) v Ukrajinské sovětské socialistické republice (od roku 1990 samostatná Ukrajinská republika), označují polští historici tábor v místním statku, v němž během obsazování země v říjnu 1939 Lidový komisariát vnitra SSSR (rus. Narodnyj komissariat vnutrennich děl SSSR nebo zkr. NKVD SSSR) internoval asi 600 polských vojáků a funkcionářů státní správy a různých úřadů z obsazeného území 1. Všichni byli nasazeni na polní práce.

  1. O internovaných Polácích viz Andižanský tábor Správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu vnitra SSSR č. 26 pozn. 2. ↩