14. SAMOSTATNÉ TÁBOROVÉ STŘEDISKO IVDĚLLAGU
[Čtrnácté] 14. SAMOSTATNÉ TÁBOROVÉ STŘEDISKO IVDĚLLAGU (rus. 14-j otdělnyj lagernyj punkt IVDĚLLAGa nebo zkr. 14-j OLP IVDĚLLAGa).
Další oficiálně používané označení: Ponil.
Ve vzpomínkách některých pamětníků nazývaný: Ponjala (zřejmě místní název zkomolený vězněnými příslušníky neruských národů).
Skupina táborů na břehu řeky Lozvy v lokalitě vesnice Ponil na severním Uralu ve Sverdlovské oblasti asi sedmdesát kilometrů jihovýchodně od obce Nikito-Ivdělskoje (později Ivděl a od roku 1943 město) 1. Centrální tábor GOLOVNOJ (volně čes. základní zřejmě ve smyslu základní tábor) se nalézal asi dvacet kilometrů severně po proudu řeky a asi kilometr od břehu v tajze a bylo v něm přes 1000 vězňů zaměstnaných překládkou vytěženého dřeva z úzkorozchodné lesní železnice a jeho splavováním po řece. Další tábory byly rozděleny do čtyř táborových středisek (rus. lagernyj punkt nebo zkr. LP). První bylo označováno jako 1. GLUBINNYJ (rus. 1-j Glubinnyj neboli čes. hlubinný zřejmě ve smyslu údolní podle rozmístění v údolí). Druhé středisko 2. GLUBINNYJ (rus. 2-j Glubinnyj) byl podle pamětníků ženský tábor s kapacitou kolem 300 vězenkyň; stavěly a udržovaly lesní železnici větvící se odtud na severní a jižní směr. Třetí středisko 3. GLUBINNYJ se nalézalo na okraji severní větve a naopak na jižní větvi bylo uzmístěno čtvrté středisko v lokalitě dnešní osady LANGUR; v tomto čtvrtém středisku byli podle pamětníků v roce 1958 soustředěni všichni političtí vězni z ostatních táborů 2. Viz rovněž IVDĚLLAG.