BERJOZOVSKÝ NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR SEVERNÍ SPRÁVY HLAVNÍ SPRÁVY TÁBORŮ ŽELEZNIČNÍHO STAVITELSTVÍ MINISTERSTVA VNITRA SSSR

BERJOZOVSKÝ NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR SEVERNÍ SPRÁVY HLAVNÍ SPRÁVY TÁBORŮ ŽELEZNIČNÍHO STAVITELSTVÍ MINISTERSTVA VNITRA SSSR (rus. Berjozovskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] Severnogo upravlenija Glavnogo upravlenija lagerej železnodorožnogo stroitělstva Ministěrstva vnutrennich děl SSSR [GULŽDS MVD SSSR]).

Ve vzpomínkách některých pamětníků nazývaný: Berjozovolag.

Zřízen: 6. 5. 1948.

Zrušen: 29. 9. 1948.

Byl podřízen: Severní správě Hlavní správy táborů železničního stavitelství Ministerstva vnitra SSSR (rus. Severnoje upravlenije Glavnogo upravlenija lagerej železnodorožnogo stroitělstva Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. Severnoje upr. GULŽDS MVD SSSR).

Nacházel se: v západní Sibiři na severu Ťumeňské oblasti v Chanty-Mansijském autonomním (dříve národnostním) okruhu (rus. Chanty-Mansijskij avtonomnyj [nacionalnyj] okrug nebo zkr. ChMAO [ChMNO]).

Správa sídlila: v osadě Berjozov (dnes přístavní město Berjozovo) 1 a později v osadě Kodinskoje (dnes město Kodinsk) na levém břehu Severní Sosvy (přítoku Oby).

Oficiálně udávané počty vězňů: dosud ruskými historiky nenalezeny.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: těžba dřeva pro Stavbu 501 a 503.


  1. Od osmnáctého do počátku dvacátého století proslulé cílové místo odsouzených do vyhnanství.