BĚLUŠJE

BĚLUŠJE.

Takto nazývají pamětníci tábor ve stejnojmenné rybářské osadě u ústí řeky Pjošy do Češské zátoky Barentsova moře na severu evropské části Ruska za severním polárním kruhem v Neněckém autonomním okruhu 1. Šlo patrně o součást SEVPEČLAGU (viz).

  1. Osada byla založena v roce 1939 v tundře na dosud neosídleném břehu údajně „dobrovolnými“ přesídlenci z Mezeňského okresu a Oněžského okresu v Archangelské oblasti a zpočátku ji tvořilo několik zemljanek. Později byl založen kolchoz a zahájen průmyslový rybolov. Odtud rus. označení osídlenců zkr. slovem prompereselenci zřejmě ze sousloví promyslovyje pereselenci neboli volně čes. opsáno přesídlenci zabývající se místním hospodářství nebo průmyslovým lovem. O „dobrovolnosti“ jejich přesídlení svědčí jejich časté uvádění hned vedle persekvovaných a bývalých vězňů. ↩

    Během druhé světové války zůstaly v osadě pouze ženy a děti a místnímu rybolovu patrně museli pomáhat vězni. Dnešní obyvatelé osady se však o bývalém táboru nezmiňují.