BĚLOGORLAG

BĚLOGORLAG (zkr. z rus. Bělogorskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] neboli čes. Bělogorský nápravněpracovní tábor).

Další oficiálně používané označení: Bělogorskoje lagernoje otdělenije (LO).

Zřízen: 14. 5. 1953 přejmenováním STAVBY 585 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM (viz) 1.

Zrušen: 1. 2. 1958.

Byl podřízen: zpočátku Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva spravedlnosti SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Ministěrstva justiciji SSSR nebo zkr. GULAG MJu SSSR); od 28. 1. 1954 Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG MVD SSSR); od 3. 2. 1955 Hlavní správě táborů průmyslové výstavby Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej promyšlennogo stroitělstva Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GLAVPROMSTROJ či GULPS MVD SSSR); od 1. 6. 1955 znovu Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva vnitra a od 10. 11. 1957 Ministerstvu vnitra Ruské sovětské federativní socialistické republiky (rus. Ministěrstvo vnutrennich děl Rossijskoj sovětskoj federativnoj socialističeskoj respubliky nebo zkr. MVD RSFSR).

Nacházel se: ve středním Povolží na území Gorkijské a Arzamaské (od roku 1957 rovněž Gorkijská) oblasti (dnes obě Nižegorodská).

Správa sídlila: zpočátku v obci Sarov (dnes Sarovo) a později v obci (dnes město) Šatki 2.

Oficiálně udávané počty vězňů: 15. 5. 1953 2134; 1. 7. 1953 1805 3; 1. 1. 1954 2254; 1. 7. 1954 3686; 1. 1. 1955 4346; 1. 1. 1956 2788; 1. 1. 1957 1872; 1. 1. 1958 1021.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: práce na Stavbě 585 4; průmyslová výstavba; stavba a provoz Sarovské cihelny; stavba a provoz betonárky a závodu na výrobu asfaltu v Sarovu; stavba panelárny; stavba podniku na výrobu stavebních materiálů; stavba pily a dřevozpracujícího kombinátu; bytová výstavba; práce v opravárenském závodě; stavba Bobylevského kamenolomu; výstavba hrudkovny; komunální výstavba; stavba šterkovny a betonárky.

  1. Již vzápětí 25. 6. 1953 vydalo však Ministerstvo spravedlnosti SSSR příkaz Bělogorský nápravněpracovní tábor zrušit a táborové jednotky (rus. lagernoje podrazdělenije) předat Odboru nápravněpracovních kolonií Ministerstva spravedlnosti sousední Mordvinské autonomní sovětské socialistické republiky (rus. Otděl ispravitělno-trudovych kolonij Ministěrstva justiciji Mordovskoj avtonomnoj sovětskoj socialističeskoj respubliky nebo zkr. OITK MJu Mordovskoj ASSR); Mordovie (dnes Mordovská republika v rámci Ruské federace) sousedila na jihu s Gorkijskou oblastí. ↩

    Přikaz zřejmě však nebyl splněn a dosavadní nápravněpracovní tábor byl 5. 10. 1953 pouze přeměněn na táborové oddělení (rus. lagernoje otdělenije) Hlavní správy nápravněpracovních táborů Ministerstva spravedlnosti SSSR.

    Po převedení pod Hlavní správu nápravněpracovních táborů Ministerstva vnitra SSSR bylo nejprve 21. 5. 1954 rozhodnuto zřídit Nápravněpracovní tábor při Stavbě 585 (rus. Ispravitělno-trudovoj lager pri Stroitělstvě 585 nebo zkr. ITL pri Str-vě 585); vzápětí nato 10. 7. 1954 bylo však rozhodnuto využít místo toho Bělogorské táborové oddělení a znovu vytvořit Bělogorský nápravněpracovní tábor.

    23. 4. 1956 byl Bělogorský nápravněpracovní tábor opět reorganizován na pouhé táborové oddělení.

  2. Obě obce byly již předtím sídlem správ několika táborových komplexů: v Sarovu sídlily v letech 1931─1934 správa Sarovského zvláštního karanténního tábora Jednotné hlavní politické správy Lidového komisariátu vnitra SSSR a v letech 1934─1935 správa Sarovského nápravněpracovního tábora ; v letech 1946─1949 nejprve v Sarovu a potom v Šatkách sídlila správa Sarovského nápravněpracovního tábora ; v roce 1949 sídlila v Šatkách správa Nápravněpracovního tábora Stavby 505; a konečně v letech 1949─1953 sídlila v Šatkách a potom v Sarovu správa předchůdce Bělogorlagu Stavby 585 s nápravněpracovním táborem (všechny viz). ↩

  3. Z toho 405 žen. ↩

  4. Viz Stavba 585 s nápravněpracovním táborem. ↩