ZYRJANLAG
ZYRJANLAG (zkr. z rus. Zyrjanskoje lagernoje otdělenije [LO] neboli čes. Zyrjanské táborové oddělení).
Další oficiálně používaná označení: Ispravitělno-trudovoj lager (ITL) Kolymo-Indigirskogo rečnogo parochodstva Dalstroja; Kolymo-Indigirskoje lagernoje otdělenije Glavnogo upravlenija Severo-Vostočnych ispravitělno-trudovych lagerej (Kolymo-Indigirskoje LO USVITLa); Lagernoje otdělenije (LO) Kolymo-Indigirskogo rečnogo parochodstva; Ispravitělno-trudovoj lager (ITL) Kolymo-Indigirskogo rečnogo transporta.
Ve vzpomínkách některých pamětníků nazývaný: Zyrjanka.
Zřízen: před 1. 2. 1941.
Zrušen: po 1. 1. 1954 1.
Byl podřízen: v letech 1951─1952 Hlavní správě nápravněpracovních táborů Dalstroje (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Dalstroja nebo zkr. GU IT lagerej Dalstroja) 2 a v letech 1953─1954 Hlavní správě severovýchodních nápravněpracovních táborů (rus. Glavnoje upravlenije Severo-Vostočnych ispravitělno-trudovych lagerej nebo zkr. USVITL).
Nacházel se: na Dálném východě na severovýchodě Jakutské autonomní sovětské socialistické republiky (dnes Republika Sacha) 3.
Správa sídlila: 1225 km východně od Jakutska v dnešním Verchněkolymském ulusu 4 na levém břehu řeky Kolymy v obci Zyrjanka.
Oficiálně udávané počty vězňů: 22. 5. 1951 2861; 1. 9. 1951 3292; 1. 8. 1953 2398.
Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: práce pro Kolymo-indigirskou říční plavbu 5; stavební činnost; nakládka a vykládka materiálů; stavba úzkokolejné železnice; těžba uhlí 6; těžba dřeva.
-
Mezi 22. 5. 1951 bylo táborové oddělení změněno na nápravněpracovní tábor a 1. 5. 1952 byl nápravněpracovní tábor změněn opět na táborové oddělení; 1. 8. 1953 bylo táborové oddělení zřejmě znovu změněno na nápravněpracovní tábor. Vysvětlení těchto neustálých proměn v dochovaných dokumentech pochopitelně není. ↩
-
O Dalstroji viz Sevvostlag pozn. 3. ↩
-
Viz Džugdžurlag pozn. 1. ↩
-
Jak. okres. ↩
-
Dnes je v téměř pětitisícové Zyrjance stále říční přístav s opravárenským střediskem Lenské říční dopravy. ↩
-
Zyrjanka vznikla koncem třicátých let původně jako hornická osada; tehdy byla v dolech zahájena těžba černého uhlí. ↩