ZVLÁŠTNÍ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 7

ZVLÁŠTNÍ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 7 (rus. Specialnyj lager Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 7 nebo zkr. speclager NKVD [MVD] SSSR № 7).

Byl zřízen v květnu 1945 na základě rozkazu Lidového komisariátu vnitra SSSR z 18. dubna 1945 o zřizování plnomocníky Lidového komisariátu vnitra SSSR při frontech věznic a táborů a o kategoriích osob, které podléhají zatčení na území, osvobozeném od nepřátelských vojsk ¹. Byl dislokován na území Německa okupovaném Rudou armádou v Zemi (provincii) Braniborsko (něm. Brandenburg) v bývalém nacistickém koncentračním táboře Sachsenhausen u Oranienburgu byl podřízen Oddělení zvláštních táborů Lidového komisariátu (od roku 1946 Ministerstva) vnitra SSSR na území Německa (rus. Otděl specialnych lagerej Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR na těrritorii Germaniji nebo zkr. Otděl speclagerej NKVD [MVD] SSSR v Germaniji). K 15. 10. 1945 v něm bylo internováno 11052, k 31. 5. 1946 16293 a 15. 5. 1947 14320 občanů Německa a dalších zemí. Počátkem roku 1947 byl proveden výběr vězněných Němců, „způsobilých práce při těžbě uhlí pod zemí“ ², kteří byli převezeni Sovětského svazu a umístěni do zajateckých a internačních táborů nebo do nápravněpracovních táborů v důlních oblastech. V následujícím roce byla inspekcí Lidového komisariátu vnitra SSSR konstatována vysoká úmrtnost v táboře: v lednu 1948 tvořila úmrtí 4,08% kontingentu, v únoru dokonce 8%, v březnu 4,78% a v dubnu 3,19%. Téhož roku byl tábor reorganizován na ZVLÁŠTNÍ TÁBOR MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 3 (viz) ³.