BAMLAG

BAMLAG (zkr. z rus. Bajkalo-Amurskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] neboli čes. Bajkalsko-amurský nápravněpracovní tábor).

Zřízen: 10. 11. 1932.

Zrušen: 22. 5. 1938 reorganizován na AMURLAG, BURLAG, JUŽLAG , VOSTLAG a ZÁPADNÍ ŽELEZNIČNÍ NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR (všechny viz).

Byl podřízen: Hlavní správě nápravněpracovních táborů Jednotné hlavní politické správy SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Objediněnnogo glavnogo političeskogo upravlenija SSSR nebo zkr. GULAG OGPU SSSR) 1 a později Hlavní správě nápravněpracovních táborů Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG NKVD SSSR).

Nacházel se: ve východní Sibiři.

Správa sídlila: na území Dálněvýchodního kraje (později v Chabarovském kraji a dnešní Amurské oblasti) nedaleko hranice s Čínou v městě Svobodnyj na řece Zeje 2.

Oficiálně udávané počty vězňů: 12. 1932 3800; 1933 35397; 1. 1. 1934 62130; 1. 1. 1935 153547; 1. 1. 1936 180067; 1. 1. 1937 127483; 1. 1. 1938 200907.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: práce pro Správu výstavby Bajkalsko-amurské magistrály (BAM) Jednotné hlavní politické správy SSSR (později Lidového komisariátu vnitra SSSR): prodloužení a zvýšení přepravní kapacity Sibiřské magistrály (stavba druhé koleje Zabajkalské železnice a Ussurijské železnice); občanská výstavba na trase magistrály; projektová příprava a stavební průzkum stavby v úseku Tynda─Komsomolsk na Amuru; pokládka kolejí na hlavním tahu Tachtamygda─Tynda; přípravné práce na stavbě úseků Izvěstkovaja─Usť-Niman (Urgal), Usť-Niman (Urgal)─Komsomolsk na Amuru, Tajšet─Padun, Tynda─Zeja a Komsomolsk na Amuru─Sovětskaja Gavaň 3.


  1. Jednotná hlavní politická správa SSSR (rus. Objediněnnoje glavnoje političeskoje upravlenije SSSR) byla do roku 1934 předchůdkyní všesvazového Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Narodnyj komissariat vnutrennich děl SSSR nebo zkr. NKVD SSSR). 

  2. Viz Amurlag pozn. 3. 

  3. V letech druhé světové války byla výstavba Bajkalsko-amurské magistrály (BAM) zakonzervována.