BALCHAŠSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 37

BALCHAŠSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 37 (rus. Balchašskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 37 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 37).

Byl zřízen koncem roku 1945 ve střední Asii ve východním Kazachstánu (od roku 1991 samostatná Kazašská republika; kaz. Kazakhstan Respublikasy) v Karagandské oblasti (kaz. Karaghandy oblysy) v městě Balchaš (kaz. Balkhas) na severozápadním břehu stejnojmenného jezera. Byli v něm umístěni především japonští zajatci a internovaní představitelé jiných národů (kromě jiných hlavně Poláci a Ukrajinci). Všichni pracovali v místních rudných dolech. Tábor je zmiňován také v záznamech z roku 1947; v této době byli mnozí váleční zajatci z druhé světové války již postupně repatriováni ze Sovětského svazu zpět do zemí jejich původu a tábor byl proto zřejmě koncem tohoto roku zrušen a internovaní byli převedeni do „normálních“ nápravněpracovních táborů. Prostory zrušeného tábora byly společně se hřbitovem předány táborovému středisku STĚPLAGU (viz).