VOROŠILOVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 14

VOROŠILOVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 14 (rus. Vorošilovskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 14 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 14).

Byl zřízen koncem roku 1945 a nacházel se na Dálném východě v Primorském (někdy čes. Přímořský) kraji více než 100 km severně od Vladivostoku v lokalitě města Vorošilovo (dnes Ussurijskij). V táboře byli umístěni především zajatí japonští vojáci a internovaní občané z Mandžuska a Koreje. Všichni pracovali patrně v uhelných dolech. Tábor patřil mezi padesát sibiřských táborů zajatců a internovaných se značnou úmrtností. Při kontrole počátkem roku 1946 bylo nahlášeno jen za třetí dekádu ledna z 4544 zajatců a internovaných 25 úmrtí a hned v první dekádě následujícího měsíce z 4472 dalších třicet. Tábor zanikl počátkem padesátých let.