VOLŽSKO-BALTSKÝ NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR

VOLŽSKO-BALTSKÝ NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR (rus. Volgo-Baltijskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL]).

Zřízen: 31. 10. 1952 ze zrušených ŠEKSNINLAGU a VYTĚGORLAGU (oba viz).

Zrušen: 29. 7. 1953.

Byl podřízen: Hlavní správě táborů výstavby Volžsko-baltské vodní cesty Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej stroitělstva Volgo-Baltijskogo vodnogo puti Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. Glavgidrovolgobaltstroj MVD SSSR).

Nacházel se: na severozápadě Ruska ve Vologodské oblasti.

Správa sídlila: město Vytěgra u ústí stejnojmenné řeky do Oněžského jezera..

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 1. 1953 33720; 1. 3. 1953 32784; 15. 7. 1953 3815; 1. 9. 1953 2242.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba Volžsko-baltské vodní cesty – práce pro Stavební správy Belousovskou, Novinskou, Pachomovskou, Šuminskou a Šekninskou.