BAKOVLAG

BAKOVLAG (zkr. z rus. Bakovskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] neboli čes. Bakovský nápravněpracovní tábor).

Zřízen: 14 5. 1953 přejmenováním STAVBY 565 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM (viz).

Zrušen: 23. 7. 1956.

Byl podřízen: zpočátku Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva spravedlnosti SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Ministěrstva justiciji SSSR nebo zkr. GULAG MJu SSSR); od 28. 1. 1954 Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG MVD SSSR) a od 2. 2. 1955 Hlavní správě speciálních staveb Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije specialnogo stroitělstva Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GLAVSPECSTROJ).

Nacházel se: v centrálním Rusku.

Správa sídlila: v Moskevské oblasti v městě Kuncevo (dnes součást Moskvy) 1.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 7. 1953 29634; 1. 1. 1954 19240 2; 1. 1. 1955 19162 3; 1. 1. 1956 13667 4; 23. 6. 1956 8920.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: průmyslová výstavba v městě Elektrostal 5 a obci Bolšaja Volga 6; stavba vojenských obranných objektů; průmyslová a bytová výstavba v oblasti Katuaru 7, Dolgoprudného 8, Železnodorožného 9, Dubna 10 a Zagorska 11; práce v průmyslových provozech Moskvy, Katuaru a Elektrostali; práce ve 3. závodě Hlavní správy táborů průmyslové výstavby Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej promyšlennogo stroitělstva Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GLAVPROMSTROJ či GULPS MVD SSSR); práce v dopravním podniku v Chimkách 112; práce v zelinářské výrobě.

  1. Viz Dmitlag pozn. 1. ↩

    Ruští historici nevysvětlují původ pojmenování tábora. Byl však nazván zřejmě podle umístění některého tábora v obci Bakovka západně od Moskvy za hranicemi dnešního Kuncevského okresu; jen několik desítek kilometrů od proslulého rekreačního sídla sovětských spisovatelů Peredělkina!

    Od roku 1965 je Bakovka součástí podmoskevského městysu Odincovo.

  2. Podle jiných pramenů k 1. 7. 1954 22846 a k 13. 12. 1954 20507. ↩

  3. Podle jiných pramenů k 1. 1. 1955 16762. ↩

  4. Podle jiných pramenů k 1. 2. 1956 11522. ↩

  5. Východně od Moskvy. ↩

  6. Východně od Moskvy na Volze ↩

  7. Na místě dnešní moskevské čtvrti Čerjomušky. ↩

  8. Severně nedaleko Moskvy. ↩

  9. Východně nedaleko Moskvy. ↩

  10. Severně od Moskvy. ↩

  11. Severně od Moskvy; tradiční centrum ruské pravoslavné církve a proslulé poutní místo pravoslavných věřících. Krátce po bolševickém převratu v roce 1919 byl zdejší klášter uzavřen a historický název města Sergijev Posad byl zkrácený na Sergijev; později bylo město přejmenováno na Zagorsk (podle pseudonymu ruského komunistého politika V. M. Lubockého) a od roku 1991 znovu nese původní název Sergijev Posad. ↩