VERCHNĚPYŠEMSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 531

VERCHNĚPYŠEMSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 531 (rus. Verchněpyšminskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Ministěrstva vnutrennich děl SSSR № 531 nebo zkr. lager GUVPI MVD SSSR № 531).

Vznikl v roce 1946 ve Sverdlovské oblasti na středním Uralu patnáct kilometrů od Sverdlovska (od roku 1991 znovu historický název Jekatěrinburg) na severní hranici jeho aglomerace v městě Verchňaja Pyšma ve Verchněpyšemském okresu (rus. Verchněpyšminskij rajon) patrně reorganizací KAMENSKÉHO TÁBORA HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 531 (viz). Zajatí Němci a příslušníci armád bojujících po boku Německa proti SSSR a internovaní Ukrajinci s Poláky a občany dalších zemí pracovali ve zdejších měděných dolech 1. V roce 1950 po ukončení repatriace válečných zajatců z druhé světové války ze Sovětského svazu zpět do zemí svého původu nebo jejich převedení do „normálních“ sovětských nápravněpracovních táborů byl tábor zřejmě zrušen.


  1. Podle výpovědí pamětníků, zaznamenaných v první polovině padesátých let ruskými historiky Jakovlevem a Burcevem, byla značná část zajatců a internovaných nasazena na práci v proslulém Uralském závodě těžkého strojírenství (rus. Uralskij zavod ťažologo mašinostrojenija nebo zkr. Uralmaš) ve Sverdlovsku; přímo u závodu se mělo nacházet osm táborových středisek.