VANINLAG

VANINLAG (zkr. z rus. Vaninskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] Dalstroja neboli čes. Vaninský nápravněpracovní tábor Dalstroje).

Další oficiálně používaná označení: Vaninskij tranzitno-peresyločnyj lager Dalstroja; Ispravitělno-trudovoj lager (ITL) i perevaločnaja baza v buchtě Vanino.

Zřízen: před 1. 2. 1951.

Zrušen: 18. 4. 1953 předáním táborových jednotek Správě nápravněpracovních táborů a kolonií Správy ministerstva spravedlnosti SSSR v Chabarovském kraji (rus. Upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej i kolonij Upravlenija Ministěrstva justiciji SSSR po Chabarovskomu kraju nebo zkr. UITLK UMJu po Chabarovskomu kr.).

Byl podřízen: Hlavní správě nápravněpracovních táborů Dalstroje (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Dalstroja nebo zkr. GU IT lagerej Dalstroja) 1.

Nacházel se: ve východní Sibiři v Chabarovském kraji.

Správa sídlila: u ústí Tatarského průlivu do Japonského moře v zátoce Vanino 2 a později v osadě Tiškino (dnes patrně zaniklé).

Oficiálně udávané počty vězňů: 29. 5. 1951 17341 3; 1. 9. 1951 15039; 1. 8. 1952 4940 4.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: práce ve strojírnách č. 313 v Komsomolsku na Amuru; stavební činnost; stavba silnic; těžba dřeva; práce v dopravním závodu; práce v kamenolomu; zemědělské práce v sovchozu Tumnin a ve filiálce sovchozu Uska-Russkaja 5 ve Vaninském okresu.

  1. O Dalstroji viz Sevvostlag pozn. 3. ↩

  2. Na jihozápadním břehu Tatarského průlivu 1300 km jižně od Magadanu. ↩

  3. Z toho 1849 žen. ↩

    Ze 17341 vězňů 5328 (z toho 656 žen) pracovalo na vybudování táborových jednotek (základních skupin táborů) a ostatní čekali na odeslání do jiných táborů Dalstroje.

  4. Z toho 434 žen. ↩

    253 vězňů bylo odsouzeno za kontrarevoluční činnost.

  5. Sovchozy (zkr. z rus. sovětskoje chozjajstvo neboli čes. sovětské hospodářství) byly státní podniky zemědělské nebo živočišné výroby v SSSR. Rovněž v Československu po komunistickém puči 1948 byly obdobně zřizovány státní statky. ↩

    Mnohé sovchozy zaměstnávaly výlučně vězně. Vězni si je nejprve vybudovali a potom v nich sami pracovali.

    Dnes jsou Tumnin a Uska Russkaja prosperujícími zemědělskými osadami.