VAJGAČSKÁ EXPEDICE JEDNOTNÉ HLAVNÍ POLITICKÉ SPRÁVY SSSR

VAJGAČSKÁ EXPEDICE JEDNOTNÉ HLAVNÍ POLITICKÉ SPRÁVY SSSR (rus. Vajgačskaja ekspedicija Objediněnnogo glavnogo političeskogo upravlenija [OGPU] SSSR).

Další oficiálně používané označení: Vajgačskij Otdělnyj lagernyj punkt (OLP).

Ve vzpomínkách některých pamětníků nazývaná: Vajgač; Vajgačlag; Osoblag-Vajgač.

Zřízena: před 13. 7. 1930.

Zrušena: 20. 8. 1936 1.

Podřízena: zpočátku Správě Severních táborů Jednotné hlavní politické správy zvláštního určení (rus. Upravlenije Severnyjch lagerej Objediněnnogo glavnogo političeskogo upravlenija [OGPU] osobogo naznačenija) a Hlavní správě táborů Jednotné hlavní politické správy SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej Objediněnnogo glavnogo političeskogo upravlenija SSSR nebo zkr. GULAG OGPU SSSR) 2; od 6. 6. 1931 pouze Hlavní správě táborů Jednotné hlavní politické správy SSSR a od 8. 5. 1935 Odboru táborů, pracovních usídlení 2 a míst výkonu trestu Správy Lidového komisariátu vnitra SSSR v Severním kraji (Otděl lagerej, trudoposelenij i měst zaključenij Upravlenija Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR Severnogo kraja nebo zkr. OLTPiMZ UNKVD SSSR Severnogo kr.) 3.

Nacházela se: na severu Ruska v Archangelské oblasti za severním polárním kruhem na Nové zemi na ostrově Vajgač v Karském moři 4.

Správa sídlila: na jihu ostrova v zátoce Varneka (patrně dnešní osada Varnek).

Oficiálně udávané počty vězňů: 12. 1932 1100 5; 1. 1. 1934 1498 6; 1. 1. 1935 1211; 1. 1. 1936 1092.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: průzkum ložisek a těžba polymetalických rud na ostrově Vajgač a na pobřeží Karského moře (na ostrově Vajgač - průzkum ložiska a těžba cínu a zinku na nalezišti Razdělnoje u mysu Razdělnyj na jihu ostrova, průzkum ložiska a příprava těžby zinku na nalezišti u jezera Pajgoto a zahájení průzkumu žil měděné rudy v zátoce Dyrovataja na severu ostrova; na západním břehu Karského moře na řece Amdermě - průzkum a zahájení těžby kazivce) 7; stavba 200 km dlouhého severního úseku železniční tratě Vorkuta─průliv Jugorskij Šar 8.

 698 vězňů bylo zaměstnáno přímo těžbou; práce probíhala po celou zimu ve třech směnách. Podle vzpomínek pamětníků mrtví byli pohřbívání pod ledem zamrzlé zátoky.

  1. Podle některých badatelů ukončila však expedice činnost až v roce 1938; viz dále pozn. 8. ↩

  2. Pracovní usídlení (rus. trudovoje poselenije nebo zkr. trudposelenije) byl systém násilného usidlování potrestaných osob ve stanovených místech na vzdáleném a neosídleném území. ↩

  3. V roce 1936 byl Severní kraj změněn na Severní oblast a později rozdělen do několika dalších administrativních celků; jedním byla Archangelská oblast. ↩

  4. Zimní období v lokalitě trvá osm měsíců a průměrná teplota vzduchu v lednu -19°a stoupá v červnu pouze na 6°C. ↩

    Dnes je ostrov přírodní rezervací obývanou Něnci, zabývajícími se výrobou tradičních předmětů lidového umění národů Nové země; na severu ostrova je národopisné muzeum.

  5. První kontingent tvořili vězni, kteří před uvězněním pracovali jako geologové, zeměměřiči, báňští odborníci, strojní a stavební inženýři nebo topografové; všichni byli odsouzeni do nápravněpracovního tábora podle článku (paragrafu) 58 Trestního zákoníku RSFSR o stíhání „kontrarevolučních trestných činů“ (rus. „kontrrevoljucionnyje prestuplenija“). Skupinu vedl geolog a geograf prof. Pavel Vittenberg; jako většina ostatních byl odsouzen na deset let. ↩

    Kontingent byl do zátoky Varneka dopraven na parnících Metěl a Gleb Bojkij.

  7. Expedice nalezla 58 rudných ložisek (především rudy olověné a zinkové a rudy měděné). V roce 1934 byla zahájena průmyslová těžba v pěti dolech. ↩

    Podle některých badatelů expedice ukončila činnost až po zatopení dolů na Vajgači v roce 1938.

    Z vězňů, kteří přežili, byli někteří převedeni na práci v dole u Amdermy a část odtransportována do Jagrinlagu (viz) na stavbu železniční vlečky Isakogorka─přístav Molotovsk; zbytek byl přesunut pěšky do více než 300 km vzdálené Vorkutlagu (viz).

  8. Stavba nikdy nebyla realizována. ↩