ULJANOVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 215
ULJANOVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 215 (rus. Uljanovskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR № 215 nebo zkr. lager GUVPI NKVD SSSR № 215).
Ve vzpomínkách některých pamětníků nazývaný: Uljanovsklag.
V dosud zveřejněných dokumentech je poprvé uveden 1. 11. 1944. Byl dislokován na jihovýchodě evropské části Ruska ve středním Povolží v Uljanovské oblasti v okolí přístavu na Volze a města Uljanovsk. V prvních měsících následujícího roku v táboře mimořádně stoupla úmrtnost: v lednu 1945 z 2000 zajatců a internovaných zemřelo 343 a během prvních dvaceti dnů února dalších 227. Zajatci a internovaní pracovali pro Lidový komisariát stavebnictví SSSR (rus. Narodnyj komissariat po stroitělstvu SSSR nebo zkr. Narkomstroj SSSR) na stavbě Uljanovské automobilky 1. Během roku 1946 byl tábor zřejmě přejmenován na STŘEDNĚVOLŽSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 215 (viz). Viz rovněž ULJANOVSKLAG.
-
Dnes akciová společnost Uljanovská automobilka (rus. Otkrytoje akcioněrskoje obščestvo [OAO] Uljanovskij avtomobilnyj zavod). ↩