UCHTPEČLAG

UCHTPEČLAG (zkr. z rus. Uchtinsko-Pečorskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] neboli čes. Uchto-Pečorský nápravněpracovní tábor).

Další oficiálně používaná označení: Upitlag.

Zřízen: 6. 6. 1931 z UCHTSKÉ EXPEDICE JEDNOTNÉ HLAVNÍ POLITICKÉ SPRÁVY SSSR (viz).

Zrušen: 10. 5. 1938 1.

Byl podřízen: Hlavní správě nápravněpracovních táborů Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG NKVD SSSR).

Nacházel se: na severu Ruska v Komijské autonomní sovětské socialistické republice (dnes Republika Komi v rámci Ruské federace).

Správa sídlila: na břehu řeky Uchty v osadě Čibju (dnes město Uchta) 2.

Oficiálně udávané počty vězňů: 12. 1932 13400; průměrný stav v roce 1932 9012; průměrný stav v roce 1933 20886; 1. 1. 1934 23840; průměrný stav v roce 1934 22612; 1. 1. 1935 20730; průměrný stav v roce 1935 20965; 1. 1. 1936 21750; průměrný stav v roce 1936 23482; 1. 1. 1937 31035; 1. 1. 1938 54792.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: průzkum těžby a těžba ropy a uhlí v lokalitách Uchty a Pečory; práce pro Uchto-Pečorský trust Jednotné hlavní politické správy SSSR (rus. Objediněnnoje glavnoje političeskoje upravlenije SSSR nebo zkr. OGPU SSSR) 3 a později Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Narodnyj komissariat vnutrennich děl SSSR nebo zkr. NKVD SSSR) – těžba uhlí ve Vorkutě a v Intě, těžba ropy, těžba uranové rudy, těžba asfaltových živit (v dole u obce Njamodě); stavba plynárny; stavba silnic (například Čibju─Krutaja); stavba železničních tratí Čibju─Usť-Vym─Kotlas a Vorkuta─Usť-Usa; stavba vlečných plavidel; těžba dřeva v Trojickopečorském lesním průmyslovém závodu a v Kožvském lesním průmyslovém závodu; těžba dřeva na území Usťvymského masivu.

  1. Z dosavadních táborových oddělení Uchtpečlagu byly vytvořeny čtyři nové táborové komplexy: Vorkutlag, Uchtižemlag, Sevželdorlag a Usťvymlag (všechny viz). ↩

  2. Podle záznamů, které v březnu 1932 pořídila polská pohraniční stráž (pol. Korpus Ochrony Pogranicza nebo zkr. KOP) se skupinou Poláků, propuštěných ze sovětských táborů výměnou za občany SSSR, vězněné v Polsku, měl Uchtpečlag tehdy čtyři oddělení: Ižemské oddělení v osadě 150 km severně od Uchty, Usské oddělení třicet kilometrů jižně od vesnice Adzvavom v osadě Zaostrennaja u stejnojmeného přítoku Usy, Kožvské oddělení v Kožvě a Vorkutské oddělení v necelých 400 km severovýchodně vzdálené tehdy teprve vznikající osadě (dnes město) Vorkuta; detašovaný tábor (volně čes. z rus. komandirovka) v Porožsku obsluhoval přístaviště hydroplánů na řece Ižmě. Viz rovněž Adak, Adzvavom, Ižma, Kožva, Porožsk, Vorkuta a Zaostrennaja. ↩

  3. Uchtpečorský trust Jednotné hlavní politické správy SSSR měl provádět průzkum ložisek a těžbu užitkových nerostů v Pečorské pánvi a zabezpečit potřebné zázemí: výstavbu železniční a silniční sítě, zlepšení vodních dopravních cest (včetně stavby přístavů a skladů), síť opravárenských závodů, bytovou a komunální výstavbu, osídlení lokalit podle pracovních potřeb trustu a rozvoj průmyslového lovu a rybolovu. Všechny práce měli zabezpečovat vězni Uchtpečlagu a zvláštní přesídlenci (viz Amguňlag pozn. 2). ↩

    Jednotná hlavní politická správa SSSR (rus. Objediněnnoje glavnoje političeskoje upravlenije SSSR) byla do roku 1934 předchůdkyní všesvazového Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Narodnyj komissariat vnutrennich děl SSSR nebo zkr. NKVD SSSR).