UGLIČSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 221

UGLIČSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 221 (rus. Ugličskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR № 221 nebo zkr. lager GUVPI NKVD SSSR № 221).

Byl zřízen rozkazem z 28. 7. 1944 O využití válečných zajatců na stavbách a v podnicích Lidového komissariátu vnitra SSSR 1. Byl rozmístěn v centru evropské části Ruska v Jaroslavlské (rus. Jaroslavskaja) oblasti 85 km západně od města Jaroslavl na hranicích Tverské oblasti v přístavním městě Uglič na Volze. Kontingent tvořily tři tisíce zajatých Němců společně s maďarskými a rumunskými vojáky bojujícími po boku Německa proti Sovětskému svazu a internovanými Poláky a Ukrajinci. Měli poskytovat pracovní sílu Volgostroji Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Volgostroj Narodnogo komissariata vnutrennich děl [NKVD] SSSR a podle pamětníků šlo především o těžbu dřeva a práci v kamenolomu. V táboře byla zpočátku velká úmrtnost: z 2500 zajatců a internovaných v lednu 1945 zemřelo 152 a během prvních dvaceti dnů února dalších 92 2. Zřejmě proto byl tábor vzápětí reorganizován na ZÁVODNÍ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 452 (viz). Viz rovněž UGLIČ.

  1. Rus. Ob ispolzovanii vojennoplennych na stroitělstvě i proizvodstvě NKVD SSSR. ↩

  2. Podle přísně tajné (rus. sověršenno sekretno) informace z 2. 3. 1945; tábor je však označen názvem Pereborský tábor č. 221 (rus. Pereborskij lager № 221) zřejmě podle táborového oddělení na břehu Rybinské vodní nádrže v lokalitě polozatopené vesnice Perebory nedaleko Rybinsku. ↩