TULSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 323

TULSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 323 (rus. Tulskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 323 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 323).

Byl zřízen koncem první poloviny čtyřicátých let v centru evropské části Ruska v Tulské oblasti 193 km směrem na jih od Moskvy v lokalitě města Tula zřejmě z TULSKÉHO ZVLÁŠTNÍHO TÁBORA LIDOVÉHO KOMISARIÁRU VNITRA SSSR (viz). Zajatci a internovaní pracovali v uhelných dolech Podmoskevské uhelné pánve a na výstavbě hutního kombinátu v nedaleké obci Kosaja Gora ¹. V informaci „o výsledcích kontroly zajateckých táborů v řadě oblastí SSSR v lednu až únoru 1946“ z 15. 3. 1946 [^2] bylo však konstatováno, že tábor není dostatečně zařízen na zimu. Špatná hygiena a stravováni pouze starými konzervami vyvolaly zvýšenou nemocnost a úmrtnost. Téměř padesát procent zajatců a internovaných bylo práce neschopných a neustále vzrůstaly počty zemřelých: zatímco v červnu 1945 jich bylo ještě pouze 6, v červenci již 17, v srpnu 65, v září 164, v říjnu 183, v listopadu 246, v prosinci 337, v lednu 1946 dokonce 337 a v únoru dalších 309. Na poradě ministrů vnitra republik a náčelníků krajských a oblastních správ Ministerstva vnitra SSSR byl tábor jmenován mezi tábory nacházejícími se ve špatném stavu. Přesto je zmiňován ještě v dokumentech z podzimu 1949.