TOMASINLAG

TOMASINLAG (zkr. z rus. Tomsko-Asinskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] neboli čes. Tomsko-Asinský nápravněpracovní tábor).

Zřízen: 16. 8. 1937.

Zrušen: 28. 10. 1940 v souvislosti s rozhodnutím umístit v táborových barácích 5000 rodin zvláštních přesídlenců z území západní Ukrajiny a Beloruska obsazeného podle sovětsko-německé smlouvy Německem 1.

Byl podřízen: Hlavní správě nápravněpracovních táborů Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG NKVD SSSR).

Nacházel se: v západní Sibiři v Novosibirské oblasti.

Správa sídlila: 100 km severně od Tomska v železniční stanici Asino 2.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 1. 1938 11912; 1. 10. 1938 11112 3; 1. 1. 1939 11890; 1. 1. 1940 12073 4.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: těžba dřeva.

  1. Ve společném rozkazu Lidového komisariátu vnitra SSSR a Lidového komisariátu lesního průmyslu SSSR (rus. Narodnyj komissariat lesnoj promyšlennosti SSSR nebo zkjr. Narkomles SSSR) z 28. 10. 1940 jsou přesídlenci eufemisticky označeni jako „běženci“! ↩

    O přesídlencích viz Amguňlag pozn. 2 a Narymlag pozn. 1.

    O táborech přesídlenců viz Kurgan-Ťube.

    Ve vzpomínkách pamětníků je tábor přesídlenců nazýván pouze Asino.

    Později měli být přesídlenci zřejmě vystřídáni Asinským táborem Lidového komisariátu SSSR pro válečné zajatce (viz).

  2. Táborové jednotky byly nejspíš rozmístěny v prostoru mezi oběma městy a odtud pojmenování komplexu. ↩

    Od roku 1944 se Asino stalo součástí tehdy zřízené Tomské oblasti; od roku 1972 město.

  3. 6012 vězňů odsouzených za kontrarevoluční činy a 3259 jako společensko nebezpečné živly (rus. socialno opasnyj element nebo zkr. SOE) nebo společensko škodlivé živly (rus. sociaĺno vrednyj element nebo zkr. SVE). ↩

  4. Při likvidaci táboru v říjnu téhož roku bylo rozhodnuto tři tisíce vězňů přepravit do Unžlagu, 200 vězňů do Usollagu, 3500 vězňů do Bělbaltlagu a 1300 vězňů do Těmlagu (všechny viz). Invalidní vězni neschopní vlastního pohybu měli být soustředěni do Prikulského samostatného táborového střediska Odboru nápravněpracovních kolonií Správy Lidového komisariátu vnitra SSSR v Tomské oblasti (rus. Prikulskij otdělnyj lagernyj punkt Otděla ispravitělno-trudovych kolonij Upravlenija Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR po Tomskoj oblasti nebo zkr. Prikulskij OLP OITK UNKVD po Tomskoj obl.). ↩