AŠSKÝ TÁBOR SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 130

AŠSKÝ TÁBOR SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 130 (rus. Ašinskij lager Upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata vnutrennich děl [UVPI NKVD] SSSR № 130).

Ve vzpomínkách některých pamětníků nazývaný: Ašalag.

Je uveden v dochovaných výkazech z 1. 11. 1944. Byl dislokován na jižním Uralu na východě Baškirské autonomní sovětské socialistické republice (dnes Baškirská republika v rámci Ruské federace; baš. Respublika Baškortostan) v lokalitě železniční stanice Aša u stejnojmenného města (dnes oboje na území Čeljabinské oblasti). Část zajatých Němců a příslušníků dalších armád bojujících po boku Německa proti SSSR a spolu s internovanými Poláky a Ukrajinci z polských východních území anektovaných v roce 1939 Sovětským svazem pracovala v místních strojírnách; většína však těžila dřevo v okolních lesích (1000 zajatců a internovaných pracovalo pro Lidový komisariát lesního průmyslu SSSR [rus. Narodnyj komissariat lesnoj promyšlennosti SSSR nebo zkr. Narkomles SSSR] a 1500 těžilo dřevo pro potřeby Lidového komisariátu hutnictví železa a oceli SSSR [rus. Narodnyj komissariat čornoj metallurgii SSSR nebo zkr. Narkomčermet SSSR]). V roce 1945 byl přejmenován na AŠSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 130 (viz).