TASEJEVSKÝ NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR

TASEJEVSKÝ NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR (rus. Tasejevskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL]).

Další oficiálně používané označení: Ispravitělno-trudovoj lager (ITL) i Stroitělstvo Tasejevskogo rudnika.

Zřízen: 28. 9. 1950.

Zrušen: 23. 5. 1951 sloučením s BALEJLAGEM (viz).

Byl podřízen: Zvláštní hlavní správě Ministerstva vnitra SSSR (rus. Specialnoje glavnoje upravlenije Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. SGU MVD SSSR či Glavspeccvetmet).

Nacházel se: v jihovýchodní Sibiři v Čitské oblasti 1.

Správa sídlila: ruští historici nezjistili 2.

Oficiálně udávané počty vězňů: předpokládaný základní kontingent 5000.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba Tasejevského rudného dolu 2; stavba cihelny; stavba pomocných provozů těžby kamene a písku; těžba zeminy; příprava stavebního dříví; výroba vápna.

  1. Čitská oblast s rozlehlými a nepříliš osídlenými především horskými prostorami a obrovskými uhelnými a rudnými ložisky (zlato, barevné kovy, molybden, cín) byla v letech 1938─1955 kromě sídlem ještě mnoha dalších táborů: 1938─1942 Bukačačlagu, 1941 Něrčinlagu, 1947─1948 Ključevlagu, 1947─1953 Balejlagu, 1948─1953 Darasunského táborového oddělení, 1949─1951 Borlagu a 1950─1953 Něrčinského táborového oddělení (všechny viz). ↩

  2. Patrně však město Balej na břehu řeky Undy východně od Čity v jehož blízkosti Tasejevská šachta leží. ↩