TAJŠETSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 7
TAJŠETSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 7 (rus. Tajšetskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 7 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 7).
Byl zřízen na základě výnosu č. 9898 Státního výboru pro obranu SSSR (rus. Gosudarstvennyj komitět oborony SSSR nebo zkr. GKO) „O příjmu, ubytování, pracovním využití zajatých příslušníků japonské armády“ (rus. O prijomě, razměščeniji, trudovom ispolzovaniji vojennoplennych japonskoj armiji) z 23. 8. 1945 rozkazem č. 001026 Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Narodnyj komissariat vnutrennich děl SSSR nebo zkr. NKVD) ukládajícím náčelníkovi Hlavní správy táborů železničního stavitelství Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej železnodorožnogo stroitělstva Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULŽDS NKVD SSSR) a náčelníkům příslušných správ Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Upravlenije Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. UNKVD) zřídit osm táborů pro 200 tisíc japonských zajatců a internovaných japonských občanů z Mandžuska a Koreje. Nacházel se ve východní Sibiři na západě Irkutské oblasti a jeho správa sídlila v městě Tajšet 1. Podléhal TAJŠETSTROJI (viz) a čtyřicet tisíc zajatců a internovaných pracovalo na dostavbě železniční tratě Tajšet-Bratsk 2. Od roku 1947 byl podřízen ANGARLAGU (viz). Byl rozdělen do oddělení rozmístěných podél tratě od 5. kilometru až do 298. km a počátečních devatenáct oddělení se již koncem listopadu 1946 rozrostlo na padesát. Součástí tábora byla také zvláštní nemocnice č. 3370 (rus. specialnyj gospital № 3370 nebo zkr. specgospital № 3370). Tábor patřil mezi padesát sibiřských táborů zajatců a internovaných se značnou úmrtností; při kontrole počátkem roku 1946 bylo nahlášeno jen za třetí dekádu ledna z 38200 zajatců a internovaných 136 úmrtí a hned v první dekádě následujícího měsíce z 38049 dokonce 151. Byl zrušen patrně v roce 1948 a většina zajatců a internovaných byla převedena do jiných táborů.